Neústupný

-31-

„A co oči?" zeptala se Lia u konce kontroly. Větší rány mi zalepila, včetně té na krku a ostatní nechávala volně, aby dýchali. „Vidím bez problému" „Chceš skočit pro jistotu na kontrolu do nemocnice?" „Ne, věřím, že jsem už konečně v pohodě", řekl jsem klidně a oddechl si. Když se Mia konečně uklidnila, já k ní přešel, stále schovaný pod dekou a poukázal na sebe. „Mio, koukej, všechno je pryč" chvíli tak zvláštně, zmateně a překvapeně zároveň hleděla a pak se začala usmívat.

„Skočím uložit Miu, hned jsem zpátky" pověděl Jirka a už ho nebylo. Já si mezitím šel obléknout a vrátil se dolů. Přešel do kuchyni udělat si kávu. „Pamatuješ si něco z noci?" Lia se posadila ke stolu a hleděla na mě takovým divným pohledem. „Nějaké útržky, ale konec už mám trochu zamlžený. Mluvíš o něčem konkrétním?" „Tak já ti budu pokládat otázky. Já jsem totiž nikdy neviděla měňavce v přeměně, takže mám, tedy chci říct, s Jirkou máme spoustu otázek". „Klidně se ptej, zkusím odpovědět na všechny tvé otázky", posadil jsem se naproti a začal se připravovat na příval otázek. „Počkáme na Jirku?" zeptal jsem se mile a sledoval její jiskřičky v očích. „Jo, určitě. Rád by to slyšel a určitě má také spoustu otázek". Pověděla mile a skočila si udělat něco k pití, než přišel její manžel.

„Tak se ptejte" řekl jsem klidně a ucucnul si z hrnku. „Tak já se zeptám první", promluvil po chvíli ticha Jirka a lépe se usadil na židli. „Jak si poznal, že na tebe jde úplněk, přeměna, nebo jak to nazvat". „Zapomněl jsem na to, že to přijde uprostřed noci, takže já šel spát s domněnkou, že to přijde až večer. Přišla neskutečná křeč a jelikož jsem měl Heet, který začal jako první". „Teď zastav", přerušil mě Jirka a já si mezitím opět cucnul ještě s horké kávy. „Co je to Heet. Derek o tom něco říkal, ale chtěl bych to slyšet od tebe". „Heet je něco jako hárání. Akorát silnější, když jsi v Heetu, víc působí na okolní tvory. Máš velkou potřebu se s někým vyspat, a i když se ti osoba hnusí, uděláš to. Druha si vybíráme podle vůně, kterou vydává. Pokud nás vůně, jakkoliv nevzruší, nemáme důvod se s osobou vůbec zaobírat. Někdy náš Heet donutí ostatní dělat věci, které by třeba samy neudělali". „Jak dlouho ten Heet trvá" optala se nepatrně Lia a téměř vypila celé pití, které si udělala. „Dva až tři dny. Já osobně většinou beru léky na Heet, aby ostatní nepoznali, že v tom Heetu jsem, jenže já si teď ty léky nevzal, tudíž když se blížil Heet, měňavci v okolí byli v pozoru, protože tušili, že někomu to začne". Napil jsem se pořádně z hrnku kávy. Pěkně mi vyschlo v krku. „Proč si nás napadl?" zeptala se ublíženě Lia a začala si hrát s prsty na rukou. „Nechtěl jsem. Nevěděl jsem, že jste to vy. Když je úplněk, máte chuť zabít vše, co vám jen zkříží cestu. Sami jsme to viděli. Liška, ta první liška, která se objevila, byla plně pod vlivem úplňku. Neměla by slitování ani u dítěte". Protřel jsem si oči a podíval se na ně. „Ani já bych vás v té době nepoznal, nebýt Mii, která udělala zvuk nářku". „Mia tě probrala z tvého... Em, jak to jen říct, transu?" „Přesně tak. Kdybych se plně povolil úplňku i Heetu, který na mě působil, zabil bych vás společně s nějakým druhem. Jenže já vás zabít nechtěl, ani ublížit jsem vám nechtěl". Stáhnul jsem uši k sobě ještě těsněji, až mě chytla lehká křeč. „Je to asi trapná otázka, ale když si měl ten Heet, spal si s někým?" „Jo, spal" „A ty víš, kdo to je?" „Nemám tušení, jen vím, že to byla liška", řekl jsem klidně a trochu i trapně. „A to všechny ty rány ti způsobila ta první liška?" nadhodila Lia a dopila zbytek svého pití. „Téměř všechno, jen jednu ránu mi způsobila druhá. Zapomněl jsem zmínit, že i on byl v Heetu a-" „On?" vyhrkli ona na ráz. „Ano, on". Podívali se na sebe a opět zpět na mě. „Soudíte?" „Tak to není, jen jsme se ptali". Dopil jsem zbytek své kávy, která začala být vlažná. „Jedinou ránu mi udělal, a to je právě ta na krku. Sám nějak nevím proč, ale byl jsem první, kdo mu to udělal a on hned po tom". „Promiň, že ti skáču do řeči, jen mám dotaz". „V pohodě, už jsem stejně skončil". Lehce jsem se usmál a čekal na otázku, kterou chce vědět. „Někde jsem četla, že vaše kousnutí, teda... nevím, jak to úplně vysvětlit. Řekněme, že ty si kousnul jeho a on tebe, někde jsem četla, že se tím označkujete, je to pravda?" „Nikdy jsem o tom neslyšel, ale je to možné. Moment, jestli je to pravda, tak to znamená...", prudce jsem vstal a stáhl svoje již povolené uši zpět k sobě. Zmateně na mě hleděli a já se opřel o stůl. „Jirko, prosím zavolej Derekovi, potřebuji s ním mluvit". Jen přikývl a vytáhl telefon. Nacvakal číslo a volal.