Chundelatý problém

25.

„Víte, pane Harryho jde o pana profesora... Flokey je jeho skřítka a ona tady jenom pomáhá ostatním... Dobby to ví. Dobby má rád Flokey. Flokey je moc hodná skřítka," pověděl Dobby s upřímnou starostí v hlase.

Harryho to překvapilo. Nečekal, že bude mít Snape domácího skřítka mezi ostatními v kuchyni. A ještě míň očekával, že pro něj bude to maličké stvoření ronit slzy. Opatrně na sebe upozornil letmým dotekem hubeného ramínka a nebohou skřítku vylekal. Flokey na něj zamrkala uslzenýma očima a popotáhla.

„Ahoj Flokey... Slyšel jsem, že se trápíš kvůli profesorovi," pověděl mile. Flokey na něj chvilku koukala jako zjevení, než vzlykavě výskla a vrhla se Harrymu kolem krku.

"P-an P-Potter... Flokey je tak vděčná! Pan Potter zachránil mého pána! F-Flokey se panu Potterovi musí nějak odvděčit!" vzlykla skřítka dojatě a od Harryho polekaně uskočila. „O-omluvte Flokey! Flokey se nechala unést... Flokey si neuvědomila, co se sluší a patří..." vyhrkla vyvaleně. Harry se mile usmál a podal jí kapesník na mokré oči.

„Neomlouvej se, Flokey. Je dobře, že profesor žije," pověděl Harry a pomohl uplakané skřítce na nohy.

„Pan Potter je moc laskavý... Flokey je tak dojatá z laskavosti pana Pottera... Dobby vyprávěl, že je pan Potter laskavý, Flokey nechtěla nejdřív věřit," pověděla a naposledy popotáhla.

Harry se nad tím jen usmál a požádal ostatní skřítky o nějaký hrneček čaje. Když už tu měl skřítku samotného Snapea, mohl by se dozvědět něco víc.

„Pověz, Flokey. Je na tebe hodný? Zajímá mě to, protože na studenty působí jako hrozný člověk," začal nebelvír s jemným úsměvem a zamíchal si čaj. Flokey se s překvapivou vervou narovnala a vypnula ramínka.

„To není vůbec pravda! Na Flokey je pan Snape moc hodný! Stará se a nechává Flokey moc prostoru!" vyhrkla s vášnivým odhodláním uchránit profesorovu čest.

„Dobře, dobře, nečerti se. Jen jsem chtěl vědět, jak se k tobě chová," pověděl Harry, aby Flokey uklidnil. Skřítka na něj vrhla zaujatý pohled a usmála se.

„Pan Potter má mého pána rád?" zeptala se zvědavě. Harry na ni vyvalil oči a dovolil bradě spadnou k podlaze.

'Jak na to pro Merlina ten skřítek přišel?' pomyslel si Harry zmateně. Flokey na něj několik vteřin valila obrovská očka, než si uvědomila, jak nemístnou otázku položila. Zalapala po dechu a schovala obličej za velké uši.

„Co to Flokey řekla? Pan Snape by byl tak zklamaný! Tak moc zklamaný!" zapištěla a schoulila se na židli do malinkého klubíčka. Harryho takovéto jednání překvapilo. Byl od Dobbyho zvyklý, že se skřítek začal svévolně trestat. „Flokey se moc omlouvá! Flokey nemyslela... Byla moc zvědavá," vysvětlila zahanbeně a nakoukla zpoza dlouhých uší.

„To je v pořádku, Flokey... Možná, že máš pravdu. Nějakým způsobem mi na něm záleží," odvětil černovlasý nebelvír jemně. Chtěl se od skřítky dozvědět co nejvíc, jelikož zřejmě znala jinou stránku Severuse Snapea. Flokey se drobet usmála a narovnala se.

„Víš, Flokey, moc mě zajímá... zda tě pan profesor trestá. Všiml jsem si totiž, že se na rozdíl od Dobbyho netrestáš," zeptal se opatrně, zatímco sledoval skřítčiny výrazy ve tváři. Flokey poposedla a mile se usmála.

„Můj pán je moc laskavý... Flokey má zakázané se trestat. Je moc přísný a moc se zlobí, když si Flokey ublíží," pověděla usměvavě. „Ale je takový jenom na Flokey. Na druhého pána je zlí. Prý mu moc ublížil," dodala záhadně a vyvolala v nebelvírovi zvědavost.

„Kdo je ten druhý pán, Flokey?" zeptal se a popojel na židli blíž, aby mu náhodou odpověď neutekla.

„Ta černá kočka? Flokey to ví, ale Flokey to nesmí říct..." zamumlala skřítka vzpurně a přikrčila se. Harry si povzdechl a opřel se o stůl. Váhal, zda má cenu zkoušet Flokey přemlouvat. Byla to tvrdohlavá stvoření a tajemství pánů pro ně byla svatá.

„Ale no tak, Flokey... Nikomu to neřeknu a moc rád bych profesorovi pomohl," zkusil nakonec zvědavě. Skřítka se ošila a zaváhala.

„Je to pan Snape," pověděla nakonec jednoduše. Harry v duchu začal jásat, že se to dozvěděl od někoho, kdo to skutečně ví a jen nehádá, a nadhodil jemný úsměv.

„Slibuji, že to nikomu nepovím," zapřísáhl pevně. Flokey se usmála a překvapeně sebou trhla, když za ní doběhl Dobby s tím, že musí jít vařit.

Harry si povzdechl a rozloučil se s celou kuchyní. Tušil, že víc se už nedozví a nehodlal to ani pokoušet.