Za ty dvě hodiny jsem se tak nějak stihla zabydlet. Šla jsem ke skříni a hledala jsem nějaké plavky. Chvíli jsem přemýšlela jaké si vezmu,ale pak jsem našla své vyvolené. Vzala jsem si je a šla se prevlict.
Podívala jsem se na své do zrcadla a viděla jsem ty jizvy od kousnutí. Pomalu se už hojila,ale pořád šli vidět jizvy. Jen jsem si nad tím povzdechla a natáhla si přes sebe ještě černé over sized triko. Nechala jsem si vlasy volně puštěné a když už jsem si myslela že jsem nachystana tak jsem opustila svůj pokoj a šla jsem po chodbě do obýváku který byl spojený s kuchyní a jídelnou.
Všimla jsem si že Charles tady není tak jsem nad tím jen pokrčila rameny a rozhodla se že se tady trochu porozhlédnu. Dívala jsem se okolo místnosti když jsem si všimla klavíru které bylo umístěno u balkónu. Přišla jsem blíž a sedla jsem si na židličku která byla u klavíru. Zkusila jsem si pár tónin a pak jsem se koukla na noty které byli dané na klavíru.
„ Zoe?" otočila jsem se a viděla jsem usmívajícího se Charlese. „ Ty hraješ na klavír?" zeptal se mě a já se podívala na klavír a pak znovu na Charlese.
„ Oh ne. Ani moc ne. Hrála jsem...jako dítě,ale už nehraju." odpověděla jsem mu. Zvedla jsem se a šla jsem k němu. „ Můžeme?" zeptala jsem se ho a usmála jsem se na něho.
„ Můžeme." odpověděl mi. Chytl mě za ruku a šli jsme na pláž. Celou dobu jsme šli ruka v ruce a myslím že si to ani jeden z nás neuvědomil. Celou cestu bylo příjemný ticho.
Po nějaké době jsme dorazili na pláž,ale už byla skoro tma. Charles se přede mnou najednou zastavil a otočil se na mě. „ Zavři oči." řekl mi a já se na něj zmateně podívala.
„ Co?" zeptala jsem se ho.
„ No tak. Věříš mi?" zeptal se mě.
„ V tehle momentech zrovna dvakrát ne." zavtipkovala jsem a Charles se uchechtl. Po chvíli mi dal svoje ruce před moje oči a jednu ruku si dal kolem mého pásu.
„ Jsme tady." oznámil mi a dal pryč svoji ruku z mých očí. Když jsem je otevřela, viděla jsem deku a na tom nějaké jídlo. Otočila jsem se na Charlese a usmála se.
„ Charlesi!" řekla jsem v šoku. „ Je to překrásný." řekla jsem mu a objala jsem ho. „ Děkuju."
„ Není za co." řekl mi s úsměvem na tváři. Chytl mě za ruku a šli jsme si sednout na deku. Sedla jsem si a Charles si vedle mě lehl,ale podepřel se svým předloktím a podíval se na ně.
„ Kolik je vůbec stupňů?" zeptala jsem se ho.
„ Něco málo přes 30." řekl úplně v pohodě jako kdyby se to dělo každý den. Zatímco já měla pusu šokem otevřenou.
„ třice... děláš si srandu?" zeptala jsem se ho a on se znovu uchechtl.
„ Vyrůstala si snad na Antarktidě nebo co?" zavtipkoval a já ho bouchla do ramene a na to jsme se oba zasmáli. Charles mezi nás položil talíř s jahodami a já si hned vzala.
„ Takže Charlesi..." začala jsem a on se hned na mě podíval. „ Řekla jsem ti něco o sobě. Teď je řada abys mi ty řekl něco o svým životě." dokončila jsem a Charles si dal do pusy jahody aby nemusel hned odpovídat.
„ Nemusím ti nic říkat. Věděla jsi všechno když tě ke mně přeřadili." řekl mi konečně a já se usmála a protočila očima.
„ Nebudu to popírat." odpověděla jsem mu a podívala se na něho. „ Ale teď vážně. Řekni mi něco co jsi ještě nikdy nikomu neřekl." Charles si povzdechl a začal mluvit.
„ Asi před dvěma rokama když jsem byl ve formuli jedna druhou sezónu jsem si našel holku. Že začátku jsme byli ten nejroztomilejší pár a všichni kluci z F1 mi ten vztah záviděli." Charles se odmlčel a hned zesmutněl. „ Myslel jsem si že je ta pravá,ale .....ale pak jeden den jsem se dozvěděl že jsem podělaná sázka a že si klidně vycházela s jiným chlapem za mými zády. Měl jsem jí moc rád na to abych médiím řekl že se mnou jen zametali tak jsem jim řekl že jsem ji sám odkopl a všichni mi to spolkli. Od té doby čekám na tu pravou." dokončil a já se na něj smutně podívala.
„ To mě mrzí Charlesi." položila jsem svojí ruku na tu jeho a on se na mě usmál.
„ No a co ty a kluci?" zeptal se mě a já se uchechtla.
„ Tam nechceš chodit věř mi." řekla jsem mu ale dala jsem mu ještě víc důvodu proč to téma začít.
„ Hele něco jsem ti řekl. Teď je řada na tobě." řekl mi a já protočila očima a napila se pití které tady bylo taky.
„ Můj první kluk mě odkopl kvůli nějaké krávě která nechtěla být sama. Z mého druhého kluka se nakonec vyklubal psychopat a můj třetí kluk mi umřel v náruči. Krásná minulost." řekla jsem bez jakýchkoliv emocí.
„ Wow. Uhm mrzí mě co se stalo tomu třetímu. "
„ To je dobrý. Myslím tím od té doby co umřel jsem se uzavřela. Hodně lidí mi říkalo že jsem magnet na smrt a že jsem Anděl smrti a já je nechala."
„ To neříkej. Rozhodně nejseš anděl smrti."
„ Neznáš mě Charlesi. " Odmlčela jsem. „ Nejsem zrovna nejlepší ve vyjadřování pocitů,ale .... záleží mi na tobě. A myslím že mi na tobě záleží víc než jako na kamarádovi, ale bojím se co by se ti stalo kdybych k tobě chovala větší city." řekla jsem mu a Charles si taky sedl a podíval se na mě.
„ Jsem ochotný jít do toho rizika." řekl mi a oba jsme se k sobě přibližovali.
„ Co když tě to bude stát život?" zeptala jsem se ho se strachem v hlase.
„ Risknu to." odpověděl mi. Konečky prstů mi přejel po tváři. Chytla jsem ho za ruku a v ten moment jsem si propletli prsty mezi sebou. Znovu jsem se podívala na Charlese který se už na mě díval a přeskakoval mezi mýma očima a mými rty.
„ Jsi nádherná." zašeptal mi. Cítila jsem jeho dech na mých tvářích. V ten moment se naše rty spojili. Byl to jemný polibek. Odtáhli jsme se od sebe až nám došel vzduch. Mezi námi bylo příjemné ticho a já se možná trochu červenala.
„ Tak pojď. Jdeme si zaplavat." Charles se zvedl a sundal si tričko. Měla jsem krásný výhled na jeho svaly. Pochvilce jsem se zapamatovala. Taky jsem se zvedla a sundala si tričko. Charles poznamenal že jsi nejsem jistá svým oblečením tak mě vzal za ruku a společně jsme vběhli do vody.
Chvíli jsme dělali kraviny a pak si mě Charles k sobě více přitáhl. Dal mi ruce kolem pasu a já mu je omotala kolem krku. „ Vím že si nejsi jistá svým tělem viděl jsem to,ale Zoe. Seš nádherná. Nenech nikoho aby ti říkal opak." řekl mi a já se na něj usmála.
„ Vy umíte uklidňovat pane Leclercu?" zeptala jsem se ho a Charles se na to uchechtl.
„ Umím víc než to." odpověděl mi a znovu se mně naklonil,ale já mu dala ukazováček na rty a tím jsem ho zastavila.
„ Co tohle vůbec znamená? Co vlastně jsme?" zeptala jsem se ho šeptem.
„ To brzy zjistíme." odpověděl mi. Přitáhl si mě víc k sobě a znovu mě políbil.
A/N: Další den, další kapitola online. Prosím dejte mi vědět, jetsli chcete,abych vydávala třikrát do týdne. Je to jenom na vás. Doufám, že se vám tahle kapitola líbila a znovu se omlouvám za chyby.
-Nat🏎️
VOCÊ ESTÁ LENDO
WHATEVER IT TAKES / CL16
FanficAgentka tajné služby je donucena ochraňovat závodníka Formule 1 za cenu svého života. Co se stane když se postupem času do sebe zamilují a co když to jednoho z nich bude stát život? READ MORE TO FIND OUT!!!