Zoe's POV
Vzbudila jsem se a pomalu si sedla. Podívala jsem se okolo pokoje a viděla jsem Charlese spícího v křesle. Jen jsem se nad tím pousmála a šla jsem nahoru do takzvané kuchyně.
„ Dobré ráno." pozdravila jsem Maxe který si dělal snídani.
„ Dobrý." odpověděl mi a dal přede mě talíř s lívanci.
„ Díky." začala jsem jíst a Max začal dělat toho víc.
„ Jo. Danny mi dnes brzo ráno volal a říkal mi že už přistáli. Řekl jsem jim ať čekají na molu takže tam teď budeme mít namířeno." oznámil mi.
„ Dobře. Jo mimochodem....uhm neměla jsem čas si zabalit věci tak bych potřebovala něco nakoupit a potřebuju abys Charlese do té doby opatroval. Myslíš že to dokážeš?" zeptala jsem se ho.
„ Jasný. Chceš nějaké peníze?" zeptal se mě a já zakývala hlavou do stran.
„ Ne mám svoje. Ale teď poslouchej." začala jsem a Max se na mě vážně díval. „ Až budeme v přístavu tak naložíš kluky a odpluješ. Nemůžeme si dovolit aby někdo nezvaný přišel na tuhle loď a udělal tady paseku." řekla jsem mu.
„ A co budeš dělat ty?" zeptal se mě.
„ Mám instrukce Maxi. O mě se neboj. V 16:00 mi pošleš souřadnice své jachty. Jestli se ti do 16:50 neozvu tak zavoláš na tohle číslo." řekla jsem mu a napsala jsem na papír telefonní číslo Wesleyho a předala jsem mu ho.
„ Dobře. Takže až dorazíme k molu tak odejdeš a já ti pak mám poslat souřadnice....jak se dostaneš zpátky na loď?" zeptal se mě a já se uchechtla a opřela se o židli.
„ Všechno má svůj čas Maxie." řekla jsem mu a Max se taky uchechtl.
* * *
Už jsem dojeli k molu a Charles ještě nepřišel takže asi ještě spal. Pro jistotu jsem se šla na něj podívat. Spal jak puk. Jen jsem se nad tím pousmála a šla jsem pryč. Vzala jsem si potřebné věci a čekala až Max zakotví.
Kluci už stáli na molu a mě bylo jasný že mě nikdo nezná. Podívala jsem se na Maxe který se na mě starostlivě díval. Jen jsem ho vtáhla do objetí a ujistila jsem ho že bude všechno v pořádku. Kluci se na mě zmateně podívali a já se usmála.
„ Uvidíme se později hoši." řekla jsem jim a obešla jsem je a šla jsem do centra města. Nakoupila jsem si nějaké oblečení a pak jsem šla do elektra. Koupila jsem si nový telefon a novou SIM kartu. Když jsem vyšla tak jsem cítila že něco není v pořádku.
„ Sakra."
Charles's POV
Když jsem vyšel z pokoje což bylo asi až v 15:30 .....jo nemohl jsem spát. Šel jsem nahoru a viděl jsem kluky jak se něčemu smějí.
„ No dobré ráno Růženko." pozdravil mě Max a já se zmateně podíval kolem sebe.
„ Kde je Zoe?" zeptal jsem se ho,ale než stihl Max odpovědět tak se ozval Carlos.
„ Proč si nám neřekl že máš holku?"
„ Není to moje holka je to moje...." než jsem stihl něco říct tak mě přerušil Max.
YOU ARE READING
WHATEVER IT TAKES / CL16
FanfictionAgentka tajné služby je donucena ochraňovat závodníka Formule 1 za cenu svého života. Co se stane když se postupem času do sebe zamilují a co když to jednoho z nich bude stát život? READ MORE TO FIND OUT!!!