you need me.✔

Alison.

,,Lásko, vstávej," zaslechnu, jak mi někdo šeptá do ucha, ale já ještě víc zabořím tvář do polštáře a snažím se zůstat ve světě snů. ,,Ali, Alison, lásko -" Stále mě to volalo, až jsem se nakonec probudila. Znaveně jsem otevřela oči a oslepilo mě prudké ranní světlo. Zase jsem zabořila tvář do polštáře, ale usnout už se mi nepodaří.

,,Ještě ne." Zamumlám proti látce, což Caru rozesměje.

,,Udělala jsem ti snídani, co ty na to? Rozmyslíš si to?" Zašeptá mi znovu do ucha a jemně mě líbne hned vedle něj.

,,Nevím, po včerejšku jsem úplně mrtvá." Vydechnu, ačkoliv myšlenka na včerejší večer mi ihned vytvoří úsměv na tváři a vžene červeň do tváří.

,,Po tolika orgasmech se ani nedivím." Zamumlá, což mě donutí se zvednout do sedu.

,,Caro!" Praštím ji jemně do hrudi, ale pak se začnu stydlivě smát a ještě víc zrudnu.

,,Včerejšek byl naprosto skvělej. Beze srandy." Řekne trochu vážněji a pak mě krátce líbne na rty.

,,Dobře, tak už jsem asi vzhůru." Uchechtnu se.

,,Fajn, musíš se ale teple obléct. Na." Podá mi moje tepláky a její mikinu s bundou. Sama si pak vezme jinou a na hlavu si narazí čepici. Ve všem vypadala tak dokonale, že mi z toho moje srdce úplně šílelo.

Čapla mě za ruku a odvedla do vedlejší místnosti a pak rovnou ven na terasu. Celý stůl byl prostřený jídlem a pitím, na nebi se rozprostíralo slunce a všude kolem se ozýval zpěv ptáků a všemožné zvuky přírody. Odsunula mi jedno křeslo, do kterého jsem se usadila, ona mě ještě zabalila do deky a pak mi pomohla se přisunout ke stolu. Sama se pak zabalila do jiné deky a usadila se hned vedle mě.

,,Ty si dělala lívance?" Vydechnu a ihned si pár naskládám na talíř.

,,Říkala jsem si, že budeš potřebovat trochu dobít energii. Napadlo mě, že bychom se mohli odpoledne jít někam projít. Můžeš mi ukázat nějaký tvoje místa." Mrkne na mě, z čehož mám chuť se na místě roztéct.

,,Tak jo," uculím se a pak se k ní nakloním, abych ji pořádně políbila. ,,Dobré ráno." Zašeptám.

,,Dobré ráno." Ještě jednou mě políbí a pak nám nalije džus. Oběma se nám kouřilo od pusy, jaká byla zima, ale i tak mi bylo teplo. Nejen, že mě hřálo její oblečení a deka, ale když jsme dojedly a už jen popíjely kávu a koukaly se na jezero kousek od naší zahrady, objala mě kolem ramen a já se k ní víc přitulila a nechala jsem se zahřát. Připadalo mi to jako taková ta klasická romantická scénka z amerických filmů. Až teď jsem ji ale doopravdy pochopila. Jaké to je sedět po boku někoho, kdo pro vás znamená celý svět. Koho milujete tak, až máte pocit, že vás to jednou zabije. V podstatě milovat ji bolí, bolí to víc, než nůž vražený do hrudi. Ne, že bych měla s tímhle zkušenosti, ale prostě vím, že tahle bolest je horší. Ale stojí za to. I když mám strach z toho, jak to s námi bude dál. Věřím, že jednou, třeba za pět let se sem vrátíme a všechno už bude jiné. Lepší.

Nechtěla jsem tenhle náš moment rušit, ale začínala jsem mít pocit, že už mi přimrzával zadek ke křeslu, proto jsme společně vše sklidily. Cara přiložila do krbu, abychom měly uvnitř pořádné teplo a pak se ke mně zachumlala pod deku a zabořila mi tvář do krku, což na jednu stranu lechtalo, ale zároveň mi to bylo nesmírně příjemné. Jemně mě líbla na mou kůži a pak ještě obmotala ruce kolem mého pasu. Myslím, že kdyby to šlo, nacpala by se mi i pod kůži, jen aby mi byla co nejblíž.

,,Vím, že jsme si řekly, že o tom tady nebudeme mluvit, ale vážně se mi nechce domů." Promluví proti mé kůži a pak frustrovaně zabručí.

,,Ani mě," povzdychnu si a začnu ji výskat ve vlasech. ,,Možná bychom jim to prostě měly říct." Zamyslím se nahlas, načež se ode mě Cara prudce odtáhne a trochu překvapeně na mě pohlédne.

,,Uvědomuješ si ale, že jestli to táta zjistí, tak mě asi zabije? Myslím, že ani tvá máma z toho nebude nadšená." Pronese naprosto vážně.

,,Pochopitelně. Ale alespoň bychom se nemusely pořád skrývat. A třeba by to časem přijali-" Pokusím se dál hájit svůj nápad, i když v hloubi duše jsem si tím taky moc jistá nebyla.

,,Neznáš mýho tátu," utne mě uprostřed věty. ,,Už jednou jsem to zažila. Viděla jsem to jeho zklamání, že jsem se zamilovala do holky. Styděl se za mě. Co teprve, kdyby to byla jeho potencionální nevlastní dcera? Jednou se to dozví, ale ne teď. Ještě na to nejsem připravená." Sklopí zrak a přerývavě se nadechne.

,,Nejsi připravená na to, aby o nás někdo věděl?" Zamračím se.

,,Samozřejmě, že jsem. Jen nejsem připravená na tátovu nenávist. Ještě ho v životě potřebuju." Popotáhne a zvedne ke mně své zarudlé oči.

,,Nevěřím, že by zanevřel na někoho, jako jsi ty. Sám by o hodně přišel," pokusím se atmosféru napravit. Vezmu její tvář do svých dlaní a začnu jí zulíbávat celý obličej. ,,Jsi skvělá," polibek na tvář. ,,nádherná," na druhou tvář. ,,chytrá," na čelo. ,,laskavá," na nos. ,,vtipná," na jednu stranu krku. ,,plná lásky a připravená na to žít naplno," na druhou stranu krku. ,,Každý, kdo tě má ve svém životě, je zatracenej šťastlivec. Včetně mě." Konečně jsem ji políbila na rty, přičemž mi můj polibek ihned oplatí.

,,Šíleně tě miluju." Hlesne proti mým rtům, což mi vykouzlí úsměv na rtech.

,,Když nad tím tak přemýšlím, možná tu procházku dneska zazdíme." Hlesnu jí na oplátku, přičemž naše deka už dávno ležela na zemi a já si pomalu sedala na Cařin klín.

,,Možná stihneme obojí." Zamumlá stále s mými rty na svých, přičemž její dlaň pomalu, ale dravě, přejížděla po mém těle pod mikinou.

,,Nemyslím si." Vydechnu. Její rty se přesunou na můj krk a celé mé tělo se ihned rozpálí. Každý její dotek i polibek pálil, ale příjemným pocitem. Měla jsem pocit, že se moje tělo pod jejími dlaněmi rozteče. Srdce mi bušilo jako o závod, zatímco dech vzal roha. Chvěl se mi každý orgán v těle, stejně tak i mé rty, které každou vteřinu toužily po jejich polibcích.

Už mě chtěla přetočit na záda, když jsem protestně zakroutila hlavou, trochu jsem se nadzvedla a jemně do ní strčila, takže najednou to byla ona, kdo ležel a já se skláněla nad ní. Ďábelsky se uculila a pak si mě za výstřih přitáhla k polibku.