you need me.✔

Cara.

Držely jsme se za ruku v podstatě celý film. Až ke konci se ke mně přivinula, uchopila mé ruce a obvinula si je kolem svého těla. Sdílely jsme společné zvedání hrudi při každém nádechu. Cítila jsem její teplo vyzařující z jejího těla pod svýma rukama. Její vůně mě celou obklopila a usídlila se mi v čichových buňkách, takže po zbytek života neucítím nic jiného. Což mi vlastně vůbec nevadí. Když film pak skončil a na obrazovce ho vystřídaly závěrečné titulky, vzhlédla ke mě svýma uhlovýma očima a roztomile se zaculila.

,,A co teď?" Stiskla si dolní ret mezi zuby.

,,Za jak dlouho se vrátí tvá máma s Kevem?" Zastrčím jí pár vlasů za ucho a trpělivě čekám na její odpověď.

,,Za dvě hodiny asi," hlesne, přičemž její pohled nepatrně sjede na mé rty. Bylo očividné, na co obě myslíme. Jemně jsem uchopila její bradu do mé ruky, obě se mi třásly jako kdybych měla nějaký absťák, a přitáhla jsem si ji k sobě blíž. Naše rty do sebe jemně narazily a ihned se spojily v jedno. Odtáhla se na pár milimetrů od mé náruče, přičemž se ke mně otočila celým tělem. Usadila se co nejblíž to šlo a nohy obmotala okolo mých boků. ,,Takže tohle je tvůj plán, hm?" Rýpne si do mě, přičemž slova zašeptá proti mým rtům. Na vteřinu se od ní odtáhnu a ušklíbnu se. Pak mé rty automaticky zamíří ke kůži na jejím krku.

,,Máš pravdu. Měly bychom vymyslet něco jinýho." Prudce se od ní odtáhnu a opřu se dlaněmi o matraci za mnou.

,,Provokuješ?" Pozvedne laškovně jedno obočí, přičemž její rty cukaly v další úsměv.

,,To bych si nikdy nedovolila," pronesu s hranou vážností. Pak zakloním hlavu a dělám, že dlouze přemýšlím. ,,Hm, tak si můžeme něco zahrát." Uchechtnu se. Ali se ke mně opatrně přiblíží a s jemnosti natiskne své rty na můj krk. Okamžitě mi naskočí husí kůže a rty se mi roztáhnou do nezastavitelného úsměvu.

,,Víš, že když se usmíváš, jsi ještě krásnější než normálně?" vyhrkne při pohledu na mě. Překvapeně k ní vzhlédnu. ,,Moc otřepaný?" Uchechtne se a nejistě se podrbe ve vlasech.

,,Maličko," ušklíbnu se, odrazím se dlaněmi od matrace a zase se narovnám, abych k ní byla blíž. ,,Já ale otřepaný ráda." Šeptnu a znovu ji dlouze políbím.

,,Caro!" Ozve se z patra pod námi a ve vteřině se spustí schůdky dolů. Prudce od sebe odskočíme a obě vyděšeně hledíme na tátu, který si razí cestu nahoru.

,,Tati, co tu děláš? Neměl si přijet až večer?" Hlesnu opatrně. Už ale od schodů bylo vidět, že zuří.

,,Je tak těžké mě občas poslechnout? Dělám toho pro tebe málo, že si ani nezasloužím tvou poslušnost?" Vyjekne ihned, jakmile se vymrští na nohy a postaví se před mou postel, na které s Ali stále sedíme.

,,Prosím?" Nechápu a trochu se odsunu, abych spustila své nohy z postele.

,,Byla nebo nebyla jsi v Clevelandu, Caro?" Procedí skrz zuby.

,,Můžu to vysvětlit-" Pokusím se dostat ke slovu, ale ihned mě utne.

,,Neopakoval jsem ti snad, že tam jezdit nesmíš? Že je to pro nás nebezpečné? Může ti to sakra zavařit a ty si tam i přesto jela," strhne pohled stranou a zhluboka se nadechne. ,,Volal mi otec Charlie, že tě viděli spolu s další dívkou. Zase. Mají důkaz a zřejmě ho proti nám použijí." Hodí po mě telefon, na kterém se blyští fotka mě a Alison, se kterou sedíme u jednoho stolu a společně snídáme.

,,Maxi, je to má vina. Cara mi pověděla o své mámě a tak jsem ji tam chtěla vzít. Nakonec jsme museli v Clevelandu přespat, ale hned ráno jsme se vrátily. Nemůžou to přeci použít jako důkaz, když jsme v podstatě sestry, ne?" Ujme se slova Ali ihned, jak si všimne mého nepřítomného pohledu směřujícího k zemi.

,,V podstatě sestry nejste, takže to použít mohou," odpoví o něco klidněji. ,,Myslím, že bys měla jít do svého pokoje, Alison. Tohle je mezi mnou a Carou a nechci tě tím zatěžovat." Dýchal zhluboka, byl plný vzteku, ale k Alison se snažil chovat mile. Nejistě ke mně střelila pohledem. Já ale nevěděla, co dělat. Věděla jsem, že to je špatný nápad. Neměly jsme tam jezdit.

Nedokázala jsem se na ni podívat, ani jí říct, že chci, aby zůstala. Proto se trochu nejistě zvedla, prošla okolo táty a pak sešla schody do patra pod námi.

,,Nepřeju si, aby si Alison, Kevina nebo Meg tahala do našich problémů. Rozumíš mi? Je to tvůj problém a stačí, že ho za tebe musím řešit já. Oni takoví nejsou. Jsou bezproblémoví a já ti nedovolím jim to narušit. A už ti rozhodně nebudu trpět tohle chování. Mám pokrk, jak se chováš, jako rozmazlený spratek! Brzy budeš dospělá, takže se podle toho začneš chovat. Máš zaracha, takže budeš chodit jen do školy a odtamtud hned domů. Najdeš si práci a odevzdáš skejt. Hned!" Vykřikne, až se mi úlekem zatřesou ramena.

,,Nedám ti svůj skejt. Jezdím na něm do školy!" Opáčím. V tu chvíli mi ale na tváři přistane jeho velká dlaň.

,,To nebyla žádost, ale příkaz. Ten skejt, Caro," procedí skrz zuby. To už jsem zuřila i já. Neochotně jsem se zvedla, přešla jsem přes celý svůj pokoj a skejt mu vztekle podala. ,,Očekávám, že žádné další problémy s tebou nebudou, jinak přísahám, Caro, že tě vlastnoručně udám a třeba si tam s tebou poradí oni." Rozhlédne se po mém pokoji, jakoby ještě přemýšlel, co dalšího mi sebrat nebo nařídit a na vteřinu se pohledem zastavil na mé knihovně od mámy. Rychle ale uhnul pohledem a pak mlčky sešel schody dolů a s hlasitou ránou je zabouchl. Ihned jsem se složila do postele, přitáhla jsem si kolena k hrudi, schovala jsem do nich svou tvář a téměř okamžitě jsem se rozbrečela. Vzlyky se mi draly z hrudi, aniž bych je dokázala ovládat.

Bylo to tak nespravedlivé. Jen jsem chtěla vidět mámu. Potřebovala jsem s ní pobýt. Neplánovala jsem, že mě tam někdo zahlédne. Nikdy jsem nechtěla věci tak zkomplikovat. Nikdy jsem ani nechtěla, aby se mi líbily holky. Abych se zamilovala, všechno to prasklo a ona mě pak bodla do zad. Nikdy jsem ani nechtěla zamilovat se do své nevlastní sestry. O nic z toho jsem nežádala. A přesto tu teď jsem, sedím na své nové posteli, v cizím domě, z hrdla se mi derou vzlyky a slzy nezastavitelně stékají po mých zarudlých tvářích.

Když ale zaslechnu znovu schody, rychle utichnu. ,,Caro, jsi v pořádku?" Ali opatrně vejde dovnitř a zase za sebou zavře. Nejistými kroky přejde k mé posteli a posadí se na její kraj.

,,Teď by si tu být neměla," utřu si své uslzené oči i tváře a pak se přerývavě nadechnu. ,,Zvládnu to." Uhnu před ní pohledem a zabořím ho do máminý knihovny.

,,Mrzí mě to. Chci tu být ale pro tebe." Posune se ke mně trochu blíž.

,,Já ale nechci. Vlastně bych teď ráda byla sama." Sklopím pohled a doufám, že se vážně zvedne a odejde a já se budu moct vrátit ke svému osamocenému pláči.

,,To si nemyslím. Vlastně nevěřím, že teď chceš být sama. Nemusíš být. Teď máš mě." Hlesne a bez zaváhání se ke mně přisune a pevně mě obejme. Jakmile znovu ucítím její teplo a vůni, oči se mi znovu zamlží a já začnu brečet ještě intenzivněji než předtím.

Objímala mě tak celou hodinu, co jsem jen ustavičně brečela. Když jsem přestala, i tak jsme spolu ležely v mé posteli, Ali mě objímala a hladila ve vlasech, zatímco jsme jen mlčky naslouchaly našim nádechům a výdechům. Pokusila jsem se znovu vynechat večeři, Ali mě ale nenechala a doslova mě odtáhla do kuchyně, kde jsem něco málo snědla. Ani jedna jsme se ale na mého tátu nepodívala. Pak jsme se znovu vrátily do mého pokoje.

,,Vážně nemám zůstat? Nějak se proplížím, až Kevina uložím." Vzhlédne ke mně, zatímco sedíme naproti sobě a já si hraju s našimi propletenými prsty.

,,Už je to dobrý, slibuju. Navíc jsem si celkem dost jistá, že s tebou po boku jen tak neusnu." Ušklíbnu se, za což mě krátce políbí.

,,Uvidíme se teda ráno?" Pohladí mě po tváři a jemně přikývnu.

,,Alison!" Ozve se ze zdola hlas Meg.

,,Musím jít. Slíbila jsem, že Kevina uložím já," povzdychne si. ,,Sladké sny." Ještě jednou mě políbí a pak se neochotně zvedne.

,,Určitě se ti bude zdát o mně." Samolibě se ušklíbnu, nad čímž se roztomile pousměje a protočí očima.

,,To doufám." Mrkne na mě a pak zmizí na schůdcích.