Superior

◆12◇

,,To si děláš srandu!?" vyjekla Lind.

,,No já si naši první pusu taky představoval jinak," uchechtl jsem se a upil ze svého cappuccina.

,,A kdo je jako ten Daniel?" zeptala se na otázku, na kterou jsem sám hledal odpověď.

,,Myslím, že je to jeho ex, se kterým založil ten podnik. Když jsem u něho jednou přespal, svěřil se mi, že před pár lety zemřel," dedukoval jsem.

,,Počkej, jak jako přespal?" zarazila se. Ani mi nedošlo, že už jsme se neviděli tak dlouho.

,,No jeden večer po práci mi nabídl, abych přespal, protože už bylo pozdě. Ale nic se nestalo, jen jsme si povídali," vysvětlil jsem. Pak jsem se jí snažil vylíčit co nejvíc detailů.

,,Kámo, ten po tobě stopro jede," podotkla.

,,Myslíš?"

,,Proč by ti jinak nabízel, abys u něj spal, abys s ním jel na služebku, nebo by tě líbal?"

,,Líbal mě, protože si mě s někým v opilosti spletl," připomněl jsem.

,,To mohla být jen záminka," mávla nad tím rukou. Já ale zastával jiný názor. ,,Každopádně si řekl, že je ten člověk po smrti, ne?"

,,Myslím si to, ale nemám potvrzený, že je to ten stejnej člověk. A i kdyby jo, tak on se s tím očividně ještě nevyrovnal. Nemůžu za ním dojít a říct: ,Jo, hele, zapomeň na něj, už je mrtvej, teď jsem tady já,' no ne?"

,,Jako mohl bys," zasmála se. Nad tím jsem jen musel protočit očima.

Už to byl týden, co jsme se vrátili z Londýna a od té doby jsem Erica nepotkal. Upřímně jsem si nebyl jistý, jestli je to dobře nebo špatně.

,,A chtěl bys s ním mít teda něco víc?" zeptala se po chvilce.

,,Abych byl upřímnej, ta pusa byla skvělá. On je taky skvělej. Ale pořád mám strach a pocit, že si to nezasloužím," přiznal jsem.

,,Ale běž, nemůžeš za to, že tvůj homofobní, adoptivní otec neskousnul tvojí orientaci," snažila se mě podpořit.

,,Někdy by mě zajímalo, jestli by moji biologičtí rodiče s tím byli v pohodě. Jako mámu bych samozřejmě za nic nevyměnil, miluju jí. Jeho jsem měl taky rád, ale situace je, jaká je."

,,A nepřemýšlel si nad tím, že bys je chtěl najít? Jako ty biologické rodiče?" zeptala se.

,,Jasně, že jsem nad tím přemýšlel, ale pokud vím, tak mě vůbec nechtěli, takže mě nejspíš ani nechcou poznat," podotkl jsem. ,,Navíc toho o nich moc nevím."

,,Chápu, ale mě by to třeba strašně zajímalo, bylo by hustý to zjišťovat, byli bychom jako detektivi," zasmála se.

,,Třeba se k tomu někdy dostanu," přiznal jsem.

,,Každopádně si vztah zasloužíš a Eric Clark je pro tebe jako stvořený. Je sexy a bohatý a krásný a šarmantní a-"

,,Chápu, chápu, je prostě dokonalej. Fakt by mě zajímalo, jak by na tyhle tvý řeči reagoval Thomas," zasmál jsem se.

,,Já myslím, že už si zvykl, ví, že bych ho nikdy nevyměnila a že to nemyslím vážně," zatlemila se jako andílek. ,,A když už jsme u Thomase, musím ho nějak dokopat k tomu, aby mě požádal o ruku, já už chci svatbu," zafuněla.

,,Tak už jste spolu pět let, máte na to pravý čas," přiznal jsem.

,,Žejo? Ale kdykoliv něco nadhodím, on to úplně odignoruje. Je totálně natvrdlej," protočila očima.

,,Jednou to přijde, já to cítím."

Ještě i doma jsem pak přemýšlel o tom, co se v Londýně stalo. V podstatě moji mysl od té doby nic moc jiného neokupovalo. A už mi z toho začínalo i hrabat. Dokonce se mi o tom i často zdálo. Potřeboval bych od něj nějaké vyjádření.

Krásné Vánoce!
Opožděně 😅
Snad se vám tato kratší kapitolka líbila
❤❤
Lya❤