Univerzita pro Kpop

32.Kdopak šíří lži?

Čím delší dobu to trvalo, tím víc jsem byla vyčerpaná. Začaly jsem pracovat na našem představení. Ze začátku se to nezdálo vůbec náročné. Nejtěžší zatím je učení se textu a to jsme teprve na začátku. Píseň na které jsme se shodly se jmenuje Say Yes.

Trvalo to dlouho než všechny souhlasily. Nayeon byla zásadně proti, ale byla přehlasovaná. Následně se spolu pohádaly Momo a Jeongyeon. Jeong chtěla odstranit choreografii a to se samozřejmě naší hlavní tanečnici nelíbilo. Jejich spor musela vyřešit Jihyo.

Procházela jsem chodbou a hledala správnou učebnu. Teoretických hodin nám výrazně ubilo. Ředitelka si přála, abychom se soustředily hlavně na naše vystoupení. Když už jsem konečně narazila na správnou učebnu a chtěla ji otevřít, někdo mě rychle obejmul.

"Tzuyu!" vykřikla dívka malého vzrůstu. Až teď jsem si uvědomila, jak moc mi Nako chyběla.

"Taky tě ráda vidím, Nako" usmála jsem se zpět.

"Snažila jsem se tě najít hned jak jsme se vrátily z prázdnin, ale byla jsi nedohledatelná" postěžovala si. Jsem ráda, že někomu na mě tak moc záleží.

"Musím se ti omluvit!" vyhrkla najednou. Nechápu ale za co by se mi měla omlouvat.

"Chci se omluvit za Eunbi, Sakuru, Chaeyeon a Chaewon. Když jsem zjistila, že ti ublížily, běsnila jsem vzteky" snažila jsem se představit její běsnící verzi. To snad ani nejde aby taková roztomilá dívka jako Nako zuřila.

"To je v pořádku, ale díky za omluvu. Stále jsou na tebe naštvané?" zajímalo mě.

"Ony na mě naštvané nejsou, ale já ano. Na kolej chodím jen když je to nevyhnutelné" přiznala a nervózně hleděla k zemi. Chytla jsem ji za bradu a usmála se na ni. Úsměv mi opětovala a nabídla mi krátkou povídací procházku po škole. Zkontrolovala jsem čas a souhlasila.

Povídaly jsme si o různých tématech a obě dvě jsme byly rády, že jsme zase spolu. Poctivě jsem poslouchala její zážitky z prázdnin a já ji naopak pověděla ty své. Nebyly sice tak zajímavé, ale Nako pozorně poslouchala. Znovu jsme dorazily před učebnu, kde jsme se i potkaly. Nako se na chvíli zarazila.

Vypadala, že nad něčem usilovně přemýšlí. Nakonec se usmála a stoupla si na špičky, aby mne mohla obejmout. Musela jsem se hodně přemlouvat, abych se nezačala smát, ale objala jsem ji zpět. Když jsem se odtáhla, Nako se rozloučila a odběhla pryč. Otočila jsem se čelem ke dveřím a chystala se vejít dovnitř.

"Slečno Tzuyu?" otočila jsem se a málem narazila na do profesorky korejštiny.

"Následujte mně prosím do ředitelny" řekla a vydala se chodbou směrem do Hlavní chodby. Znervózněla jsem, ale následovala ji. Nic jiného mi totiž nezbývalo.

Vešly jsme do ředitelny a profesorka mi pokynula, abych se posadila. Přikročila k ředitelce a začala ji něco horlivě vysvětlovat. Nedokázala jsem postřehnout o čem se baví. Ředitelka se najednou zvedla a z police za sebou vyndala složku papírů. Podala mi je a já si zvědavě přečetla název.

PRAVIDLA ŠKOLY

1. pravidlo: Student jakéhokoliv pohlaví má zakázáno projevovat hlubší city ostatním studentům nebo členům profesorského sboru. Pokud profesor/ka shledá vaše chování za nevhodné, má právo vás odvést do ředitelny, kde vám bude přidělen trest podle následující stupnice:

1. FLIRT - jednodenní trest nízké úrovně
2. ÚČAST NA RANDE - jednodenní trest vyšší úrovně
3. NEVHODNÉ DOTYKY - dvoudenní trest střední úrovně nebo veřejné odhalení
4. LÍBANÍ - třídenní trest vyšší úrovně nebo veřejné odhalení
5. SEX - podmínečné vyloučení na dobu určenou a veřejné odhalení