12.A tak to začalo

69 6 1
                                    

Bylo 21.9. což pro mě nebyl žádný speciální den, ale pro Twice to znamená jediné. Nayeon zítra slaví 19. narozeniny, ale nikdo nechce oslavovat v pondělí a tak se to přesunulo o den dřív. Nevím jestli tam budu přítomna, ale to se rozhodnu později. Dnes i když je neděle jsme měli doučování z historie Kpopu. Profesorka uznala za vhodné nás radši doučit. Z myšlenek mě vytrhla Sana.

"Dnes budeš s námi, že ano Tzuyu?" zašeptala aby nepřilákala pozornost vyučující profesorky.

"Ještě jsem se nerozhodla"

"A co ti brání?"

"Stále mě ještě trochu bolí nos, který si moc dobře pamatuje kdo mu dal pěstí" rukou jsem si instinktivně šáhla na nos.

"Tak se na to ale nemůžeš dívat a..." Sana byla umlčena pohledem profesorky.

"Slečno Minatozaki, které album Girls'Generation bylo poslední kde byla i devátá členka Jessica?" nemusela jsem na odpovědí dlouho přemýšlet, ale Sana stále nepromluvila.

"A vy slečno Tzuyu? Znáte správnou odpověď?"

"Bylo to album s názvem I GOT A BOY" profesorka si mě prohlédla a pak se vrátila k Saně, aby ji mohla zadat práci navíc. 

"Nesměj se mi!" drkla do mě, když už se profesorka vydala na své obvyklé místo.

"Ne každej je tak chytrej jako ty" snažila jsem se potlačit smích, ale moc mi to nešlo. Ještě chvíli jsme se potichu hádaly, ale očividně jsme tak potichu nebyly.

"Slečna Sana a Tzuyu mi zítra donesou slohovou práci o 300 slovech na téma Girls'Genartion v roce 2014! Konec doučování!" nevím proč ale měla jsem potřebu se stále smát.

"To jako nemyslí vážně! Mám ji donést životopis Jessici a ještě tohle! A kdy to mám podle ní jako stihnout?" celou cestu na kolej jsme neslyšely nic jiného. Sana si nepřestala stěžovat ani na koleji a když ji teda Dahyun řekla ať jde už konečně pracovat, naštvala se a uraženě odkráčela do svého pokoje.

---------

Nakonec jsem se rozhodla zúčastnit se oslavy a to potěšilo nejen Sanu, ale i Chaeyoung a Minu. Samotná oslavenkyně ze mě nebyla nadšená, ale dala se na dráhu ignorace. Jenže byl tu jistý problém.

"Sano ale já pro ni nic nemám"

"To nevadí, my ji dáváme všechny dárky na hromadu a ona neví od koho jsou. Některé ji dávají dárků víc takže nepozná že ji žádný dárek nedáš" 

"Jenže to je zvláštní, byla bych radši kdybych ji něco mohla dát"

"To už tě ten nos tolik nebolí?" zasmála se Sana a já do ní šťouchla loktem.

"Bolí ale je to slušné oslavenci něco dát" 

"Hodně se jí líbí ta tvoje neonová duhová propiska" chvíli jsem uvažovala o čem mluví, ale rychle mi došlo co za propisku myslí. Moje duhová propiska dokáže měnit barvy podle toho jestli je zima nebo teplo.

"Mám jich několik, klidně ji můžu nějakou dát" usmála jsem se a protože jsme se nacházely v mém pokoji, vytáhla jsem zmiňovanou propisku. Dala jsem ji do původního pouzdra a podala Saně, která ji šla odnést na místo, kde jsou skladované všechny dárky pro Nayeon.

To co mě trápilo ze všeho nejvíc jsem už měla vyřešené. Zamířila jsem do knihovny kde jsem měla sraz s Nako a Yeri. Ano, ty dvě jsem seznámila abych si nemusela vybírat s kterou budu trávit čas.

Univerzita pro KpopWhere stories live. Discover now