Univerzita pro Kpop

11.Jak někoho zaujmout

Na snídani byla dost napjatá atmosféra stejně jako včera na večeři. Mina byla na své okolí nepříjemná stejně jako Nayeon a Jeongyeon. Chaeyoung byla smutná a Jihyo měla pocit že se ji skupina rozpadá, to je tak špatný Leader?

"Momo podala by si mi ten nůž?" usmála jsem se a Momo mi podala zmiňovanou věc. Na chvilku jsem se podívala na přední část stolu, kde se Jihyo hádala s Nayeon. Bylo mi Jihyo upřímně líto, nikdo nechce takové nepokoje ve své vlastní skupině.

"Holky jestli se ještě budete hádat, tak přijdeme pozdě na hodinu. Už nám zbývá jen pět minut, tak pohněte!" Sana si kriticky prohlížela hádající se dívky. Dnes jsme opravdu vstaly dost pozdě. Kdyby Jihyo neměla kontrolní budík na 7:30, spaly bychom až do teď.

--------- 

Dnes jsem měla ve všem zmatek. Kdo rozhodl, že budeme mít teoretickou a praktickou výuku v jeden den! Uslyšela jsem školní zvonek zahajující další hodinu. Překvapivě na chodbách bylo studentů dost. Asi neměli tak nabitý rozvrh jako my dnes. Měla jsem pocit že slyším svoje jméno a tak jsem se otočila.

Nebyl to však moc dobrý nápad. V tu chvíli do mě někdo narazil a já na zem spadla zády. Dívka, která do mě narazila spadla přímo na mě.

"To neumíš chodit nebo... ou!" Sana se mě tak lekla že rychle vyskočila na nohy. Kolem nás se udělalo kolečko přihlížejících.

"Vypadněte! Tohle není žádné divadlo!" zakřičela Sana a ostatní odešli. Sana počkala než se zvednu a kývla na mě hlavou, což asi měla být omluva. Jednoduší by bylo říct promiň, ale to je asi pro Twice cizí slovo.

Rychle jsem doběhla do učebny zpěvu a profesorka mě propálila pohledem.

"A vy jste dnes na vyučování přišla pozdě proč, slečno?"

"Omlouvám se, já jsem po cestě zakopla" to je ta nejhorší výmluva, kterou jsem kdy vypustila z pusy. Jenže... ona je to pravda. To si ale profesorka nemyslí.

"To jste tady se slečnou" ukázala na Sanu "padaly společně nebo jak si to představujete?!" v jejím hlase byl slyšet vztek.

"No... my jsme se srazily na chodbě" profesorka si mě změřila pohledem.

"Je to pravda, slečno Minatozaki?" podivila jsem se nad tím, že zná Sany příjmení. Vždyť na vizitce má jen své křestní jméno. Pak mi došlo že je tady Sana už 4.rokem. Sana na profesorčinu otázku přikývla, ale profesorka se nezdála že nám věří.

"Může Vám to někdo dosvědčit?"

"Několik přihlížejících studentek na chodbě"

"Tak se posaďte a my se pustíme na vaše vokály..." 

Nečekala jsem, že z toho vyváznu tak snadno. Ale nestěžuji si. Všimla jsem si ale většího zájmu ze strany Sany. Nevím jestli ji to, že do mě narazila přivedlo k vědomí že existuju ale neřeším to. Začala za mnou více chodit na hodiny a povídat si se mnou. Podobné chování teď měla i Chaeyoung, takže se u mě ty dvě střídaly a málem jsem bez nich nedala ani krok. 

---------

"Konečně se mi je povedlo setřást" usmála jsem se na Nako, která mi v knihovně lakovala nehty. Našly jsme jeden kout, kam nikdo nechodí.

"Jak dlouho už tě takto pronásledují?"

"Od pondělí, takže čtyři dny!"

"A máš něco v plánu?"

"Popravdě řečeno se mi jejich společnost líbí, ale mohly by mě nechat chvilku i samotnou a nebo s tebou" Nako se polichoceně usmála a pečlivě mi lakovala prsteníček levé ruky.

"Takže v Twice už zase dobrý?"

"No to úplně ne. Jihyo ztrácí nervy s Nayeon, které se na pomoc přidala Jeongyeon. Většinou se hádají o blbostech, ale občas jsou jejich hádky dost ostré. Hlavně když se k nim přidá Mina na straně Jihyo" opravdu teď bylo na koleji dusno. Snažila jsem se tam trávit co nejmíň času.

"Jo a jak je u vás Nako?"

"Normálka, hádky jsou u nás na denním pořádku, taky aby se mezi 12 holkami nic nestalo" zasmála se a začala se přehrabovat ve své tašce. Já se taky zasmála, ale z důvodů že její prohlášení znělo dosti... no... dvousmyslně! Ach jo, na co to zase myslím!

"Takže nic nového?"

"Ne, Iz*One se stále nachází na klidné vlně" 

---------

Úvodní obrázek: TZUYU a SANA