I'm drowning, okay? [CZ]

|chapter fourtyeight|

Pohled Jess;

Zůstala jsem stát na útesu, u kterého jsme se ještě před chvíli se smíchem potápěli. Sedla si, položila si hlavu do dlaní a začala břečet.

,,Zlato promiň, neudržel jsem se..'' uslyšela jsem za sebou jeho hlas, ale hned jsem ze sebe jeho ruku setřepala.

,,Jess, prostě na něj žárlím. Má mnohem lepší minulost, je to nejlepší kámoš tvýho bráchy a trávíš s ním většinu tvého času...'' pokračoval, když jsem nic neříkala.

,,Tobě pořád nedošlo, že jsem si vybrala tebe? On byl první, koho jsem tu poznala a stejně miluju tebe.'' říkala jsem tak potichu, že jsem si nebyla jistá jestli mě slyšel.

,,Ani nevíš, jak moc mě to teď mrzí. Taky tě miluju a nechci o tebe přijít.'' spustil

Jen jsem se na něj ironicky podívala.

,,Já vím, že tímhle ti dokazuju přesněj opak, ale věř mi prosím, zlato. Dokážu ti, že jsem jinej.'' dokončil se slzama v očích.

Zvedla jsem se, Ander hned za mnou a chytl mě za ruku.

,,Tak co se s tebou děje? Nejdřív si zmlátil mého nejlepšího kamaráda, pak si uhodil Fabia a vystartoval si po Mattie?! Kvůli tobě je tenhle výlet úplně zníčenej a všichni nás teď nesnáší. Já nevím...nevím, jestli se přes to všechno zvládnu přenést'' trochu jsem se zakoktala

Pohladil mi hřbet ruky a utřel stékající slzu, takže jsem se rozbrečela nanovo.

,,Viděl jsem, jak po tobě JJ pokukuje, celou dobu..''

,,Zlato, ale to přece..''

,,Když jste přijeli a ty jsi na něm v autě usla, probudil tě se slovy 'zlato'..'' skočil mi do řeči

Zhluboka jsem se nadechla a zadívala se do země.

,,Chápeš... žárlím, prostě si hlídám, co je moje. Takhle ti chci říkat a dívat se na tebe jenom já, víš?'' zvedl mi palcem hlavu

Chápavě jsem se na něj podívala.

,,Promluvím s ním o tom, ale všem se omluvíš a předpokládám, že bude nějakou dobu trvat, než si to u nich zase urovnáš, hlavně u Mattie.'' jemně jsme se usmála, nedokážu na něj být dlouho naštvaná.

Chytnul mě oběma rukama za tváře a kývnul. Chvíli jsme tam jen tak stáli, nakonec jsme se silně objali a odjeli k JJovi, to všechno urovnat.

Pohled Kie;

Po hádce jsme odjeli s Fabiem do nemocnice. Rafe řídil, já jsem seděla vepředu a Mattie seděla vzadu s Fabiem, který byl opřený o ní a Mattie se mu snažila zastavit krev z nosu.

Během pár minut jsme byli v nemocnici, Rafe pomohl Fabiovi ven a podpíral ho. Došli jsme do nemocnice, kde jsme došli na recepci. Paní na recepci nám ihned zavolala nějakého doktora.

„Dobrý den, tak copak se mu stalo?" zeptal se doktor, kolem 30 a kyvnul směrem na Fabia

„Dobrý den, dostal loktem do nosu a nedaří se nám zastavit krvácení" odpověděla jsem ihned, co jsem slyšela otázku .

„Dobře já si ho přeberu, jen je tu někdo z jeho rodiny?"

„Ano, jsem jeho sestra" odpověděla mu Mattie a podívala se na Fabia, který se na ní i přes bolest usmál, úsměv mu vrátila.

„Tak od Vás slečno budu potřebovat, abyste na recepci vyplnila formulář s jeho údaji" doktor pobídl Mattie rukou k recepci pro formulář.