I'm drowning, okay? [CZ]

|chapter sixty|

Pohled Mattie;

No na to, že byl dneska Nový rok, tak mezitím co jsme se Sarah dělaly v kuchyni snídani, stihla proběhnout hádka mezi Jessicou a JJem. Netuším co se mezi nima stalo, ale jakmile jsme slyšely bouchnutí dveří dělaly jsme se Sarah, jakože jsme nic neslyšely.

Jessica kolem nás proběhla a vyběhla ven z domu. Ander se zvedl a mířil nahoru, kde byl nejspíš ještě stále JJ.

„Jdi na Jessicou, já jdu zastavit Andera" sundala jsem si utěrku z ramene a rychle jsem se rozešla k Anderovi, kterého jsem zastavila

„Kam jdeš?" procedila jsem skrz zuby

„Promluvit si s JJem" podíval se na mě a pak na shody

,,Na to ani nemysli, už si toho udělal dost, drž se od něj dál" pustila jsem jeho ruku a odešla jsem nahoru za JJem

„Jsi v pořádku?" zeptala jsem se když jsem si sedla vedle JJe na postel

„Mattie už mě to nebaví, všechny tyhle hádky a to všechno jenom kvůli Anderovi, nesnáším to" položil si hlavu na rameno

„JJi musíš tomu dát čas, nikoho z nás to nebaví, ale jediný, co ty pro to můžeš udělat, že nebudeš dělat zbytečný konflikty mezi tebou a Anderem, tím že budeš věnovat až moc pozornosti Jessice" zvedla jsem jeho hlavu a donutila ho tak, aby se na mě podíval

„Vím, že to pro tebe bude těžký a já se ti nedivím, taky vím, že máš Jessicu radši, než bys měl, ale ona se zamilovala do někoho jiného. Vím moc dobře, že to bolí, ale JJi tím, že se a ní budeš hádat, nebo dávat Anderovi důvody k žárlení, tomu vůbec nepomůžeš. Jen prostě neměj se tolik k Jessice a tím se to zklidní, můžete být dobří kamarádi, jen nesmíš vytvářet konflikty." sklopil pohled, protože si nejspíš uvědomil, že mám pravda

„Já vím Mattie, vím, co jsem ti slíbil a slib jsem opět porušil, ale Mattie musíš mi věřit, že se fakt snažím a od teď se od ní budu držet dál" řekl a objal mě

„Dobře" na to jsem mu jen kývla a odešla jsem dolů, zpět za ostatními s JJem za zády

Šla jsem rovnou k Rafeovi, který seděl na gauči.

„Zase to stejný?" zeptal se a stáhnul si mě na klín

„Jo, už fakt nevím, jak mu mám domluvit. Zase mi slíbil, že to dodrží, ale nevěřím mu..." promnula jsem si rukama obličej

„Ono se to srovná, musíš tomu dát čas" dal mi pusu na spánek

Když se vrátila Jessica s Anderem, panovala tu zvláštní atmosféra. Nikdo nic neřekl dobrých 10 minut. Začali už jsme lehce pít. Hráli jsme různé hry. Nejdéle jsme hráli Twister, u kterého jsme se neskutečně moc zasmáli.

Nakonec jsme skončili na Just Dance, tím že už jsme v sobě měli pár kapek alkoholu bylo to vtipnější než normálně. Já jsem hodila záda, když jsem uklouzla při jednom pohybu a Rafe spadl hned za mnou tím jak se smál.

Pak jsme si ale bohužel všimli, něčeho co nám zkazilo náladu. JJem někam odešel, za nedlouho za ním skla Jess a my jen čekali kdy se vrátí.

Pohled Jess;

Když jsem za sebou uslyšela kroky, doufala jsem, že je to Ander, toho jediného jsem teď chtěla vidět.

Otočila jsem se a můj pohled se střetl se Sarah.

,,Co se mezi vámi stalo? Jsi v pohodě?" hladí mě po zádech

,,Já už se prostě nechci hádat.." vzlykla jsem
,,Snažila jsem se JJovi vysvětlit, proč Ander pořad tak žárlí a asi jste slyšeli, jak to dopadlo..." setřela jsem si slzu z opuchlé tváře

,,On si nedá pokoj" vzdychla, ale postřehla jsem, jak se jí u toho zvedly koutky

,,Pojďte to dovnitř urovnat. Je Nový rok, přece se zrovna teď nerozhádáme" pokračovala

Kývla jsem, ale v tu chvíli jsem znervózněla. 'Co když si to Ander s JJem šel hned vyřídit?' Rychle jsem vběhla dovnitř. Ulevilo se mi, když jsem viděla Andera sedět na gauči. Vypadal sice dost vytočeně, klepal nohou, jako kdyby měl každou chvíli vyletět. Když mě uviděl, okamžitě se zvedl.

,,Lásko jsi v pořádku?" zašeptal mi do ucha, když mě objímal

Jen jsem kývla.
,,Musím jít za ním" kývla jsem k JJovi

,,Za tohle ho zabiju." přecedil mezi zuby téměř neslyšně

Zajela jsem mu prsty do vlasů a dala pusu na tvář. Cítila jsem, jak se aspoň částečně uvolnil.

Zamířila jsem po schodech nahoru s Jjem v patách. Rozhodla jsem se s JJem ještě jednou v klidu, o samotě promluvit a snad už to definitivně vyřešit.

,,Ehm" otevřela jsem dveře

Hned, jak jsem vstoupila dovnitř, vešel zamnou. Měl rozcuchané vlasy a oči mírně zarudlé.

,,Jess, moc mě mrzí, že jsem na tebe tak křičel.." polknul na sucho ,,prostě jsem jen chtěl, abys pochopila, co k tobě cítím a jinak jsem to říct nedokázal." přistoupil ke mně a chytil mě za ruku. Ruce se mu třásly.

,,Nemusíš se omlouvat, taky jsem to přehnala. Chápu to a už se kvůli tomu nechci hádat." stiskla jsem mu ruce pevněji

JJ se na mě usmál. V očích se mu stále ještě leskly slzy. Otřela jsem mu zarudlé tváře a on mě objal. Tak pevně mě snad ještě nikdy neobjal. S radostí jsem se k němu přitiskla ještě víc.

,,To já taky ne" zašeptal mi do vlasů

Odtáhla jsem se a po tváři mi stekla horká slza. JJ jí nervózně setřel palcem.

,,Takže jsme v pohodě?"

,,Jsme v pohodě" věnovala jsem mu úsměv

,,Myslíš, že teď už můžeme jít dolů za ostatními?" zeptal se

Přikývla jsem a vzala ho za ruku. Stále se mu trošku třásla.

,,A Ander? Nezabije mě?" zasmál se

,,Ale ne, neboj. Taky to pochopí" uklidnila jsem ho

Věděla jsem, že mi stejně asi neuvěří, ale přesto jsem si všimla, že se uvolnil.

Sešli jsme dolů ze chodů. Všichni seděla na gauči vedle sebe. Hned, jak nás uviděla, na nás upřely pohledy.

Šla jsme si sednout k Anderovi. Chytla jsem ho za ruku a propletla si s ním prsty. Usmál se a stisk zesílil.

Asi 10 minut jsme seděli v tichosti a jen na sebe házeli nervózní pohledy.

,,Co kdybychom udělali s Anderem ještě něco k jídlu?" prolomila jsem ticho

Ander se na mě nechápavě otočil.

Ostatní přikývli na souhlas a pousmáli se.

Vzala jsem Andera za ruku. Zvedl se z gauče a následoval mě do kuchyně.

,,Vždyť víš, že vařit neumím zlato" zasmál se

,,Tak tě to naučím. Potřebovala jsem nějak prolomit to trapné ticho a společné jídlo snad zase napraví atmosféru." vysvětlila jsme a pokusila se o úsměv

Asi za 40 minut jsme vyšli z kuchyně se dvěma talířema nejrůznějších druhů sushi. Ander ještě udělala sýrovou pomazánku a připravil nám jednohubky. Přinesli jsme k tomu i dvě flašky vína. Všem rozlili do skleniček a přiťukli si.