I'm drowning, okay? [CZ]

|chapter fiveteen|

Pohled Johna B;

Když začala hrát naše písnička, tak jsme vytvořili malý kruh, začali zpívat a pohupovat se do rytmu písničky. Holky na nás chvíli nechápavě koukali ale když JJ a Kie, otevřeli svou náruč, holky zaujaly své místo v kruhu, Mattie vedle Kie a Jess vedle JJ a oba dva je začali písničku učit. Holky se naštěstí učí rychle takže druhý refrén už zpívali s námi.

Pohled Mattie;

Potom co jsme dozpívali písničku, která patřila naším plebs, jsem docela dostala hlad, není divu od rána jsem nic nejedla.

„Jess nezajdeme si pro něco k jídlu, dostala jsem docela hlad?" řekla jsem a ruku na náznak toho, že mám hlad si položila na břicho

„Jo můžeme, docela bych taky něco snědla" odpověděla mi Jess. Já jsem Kie, která stála vedle mě řekl že si dojdeme pro jídlo, ta souhlasil a my s Jess odešly.

Pohled Rafea;

Všiml jsem si, že Ander kouká po holce, která zřejmě patří k té do, které jsem nechtěně narazil, když někam utíkala uplakaná. Nevěděl jsem co se stalo a než jsem se jí na to stihl zeptat, odběhl pryč. Ale dnes tu byly obě a já z malinké brunetky nemohl spustit oči. Čekal jsem na dobrou příležitost, kdy se okolo ní nebude motat Kie a bude sama, abych s ní mohl promluvit. A ta se taky naskytla, když brunetka s její kamarádkou odcházely od party, nejspíše pro jídlo to tak vypadalo. Drknul jsem do Andera a ukázal jejich směrem. Ten pochopil, oba dva jsme se zvedli a vydali se k nim. Ander promluvil na brunetu vedle té mé a tím se od nás vzdálili, malinká brunetka mi věnovala úsměv a já mohl konečně promluvit.

„Ahoj" prolomil jsem ticho, brunetka se na mě otočila a na tváři se jí vytvořil úsměv, hned jsem se musel usmát též

„Ahoj" pověděla a úsměv jí stále nemizel z tváře „ty jsi Rafe, že?" zeptala se mně, asi jí o mě museli říkat, nejspíš Pope

„Přesně tak Rafe Cameron a ty jsi?" odpověděl jsem jí hned

„Mattie Quartararo" s nádherným úsměvem se mi zadívala do očí

„Máš krásné jméno Mattie, jsem rád, že tě konečně poznávám" na mé tváři stále pohrával úsměv a nemohl jsem se jí přestat dívat do jejích nádherných hnědých očí

„Já moc ráda poznávám tebe Rafee" věnovala mi úsměv a poté se roztomile zasmála „chci se omluvit když jsem do tebe minule narazila" řekla a zadívala se na boty

„V pořádku, chceš mluvit o tom co se stalo?" opatrně jsem se zeptal

„Dnes ne, nechci kazit dobrou náladu, ale slibuju, že se to dozvíš příště" odpověděla mi

„Takže ono bude nějaké příště?" podíval jsem se na ní a věnoval jí nadějný pohled

„Určitě ano, když teda budeš pro" řekla a podala mi telefon, napsal jsem jí tam číslo, rovnou jsem jí do ruky dal svůj a tím pádem dostal její číslo

„Jsem pro, budu s tebou rád" řekl jsem a usmál jsem se, na to se jen zasmála a přikývla „a odkud jsi jsem vůbec přijela?" zeptal jsem se, chtěl jsem o ní zjistit co nejvíce

„Přiletěla z Francie" pověděla s francouzským přízvukem, oh můj bože to bylo tak roztomilý

„Oh to je moc hezký" řekl jsem a furt jsem myslel na ten roztomilý francouzský přízvuk

„Moc nerada to dělám, ale budu muset jít, zachvilku se po mně začne shánět Kie a zbytek, nechci aby jsi měl problém" řekla a věnovala mi smutný úsměv

„Nevadí, utíkej, mohu ti napsat?" zeptal jsem se ještě

„Samozřejmě budu čekat na tvou zprávu Rafe Camerone" usmála se na mě

„To jsem moc rád, já budu čekat na tvou odpověď Mattie Quartararo" usmál jsem se na ní zpět, poté už šel každý svou cestou.