I'm drowning, okay? [CZ]

|chapter four|

Pohled Mattie;

Včera jsme v sedm dorazili na letiště a kolem půl osmé na hotel, který jsme narychlo vybrali v letadle. Páč cesta letadlem byla únavná na hotel jsme přišli úplně hotové a rozhodli jsme se osprchovat, udělat večerní hygienu a rovnou se ponořit do říše snů.

Sobota 9:30

Dnes jsme vstávali poněkud pozdě, ale na nás furt brzo. Vstaly jsme s Jess z postelí, oblékli se, udělali ranní hygienu a sešli dolů na hodně pozdní snídani. Sedli jsme si k volnému stolu a každá si na talíř vzala to na co měla zrovna chuť.

„Jess, máš nějaké nápady co by jsi dnes chtěla podniknout?" položila jsem Jess otázku a věnovala jsem jí zvědavý pohled

„Našla bych nejbližší pláž a šla bych omrknout okolí" pověděla Jess a lišácky na mě mrkla a já hned věděla co tím okolím myslí. Já jsem jí věnovala svůj úsměv a na její návrh přikývla. Poté jsme z jídelny odešli rovnou si sbalit věci s sebou na pláž. Pak už jen stačilo opustit pokoj a vydat se na pláž.

Po třech hodinách opalování na pláži a pokukování po okolí jsme si povšimly party lidí, kteří surfovali, tři kluci a dvě holky. Koukali jsme na ně nějakou tu chvíli a oni se začali na vlnách přibližovat k nám. Začala jsem si pomalu všímat mě povědomého blonďáka. Po pár minutách se jako jediný přibližoval ke břehu. Doplaval ke břehu, surf vzal do ruky, po svých vyběhl na pláž a já ho už teď mohla stoprocentně poznat.

„Jess, počkáš tu na mě chvíli prosím?" podívala jsem se na Jess, ta se na mě jen s úsměvem podívala a já to brala jako ano

Pomalu jsem vyšla k blonďatému klukovi, čím víc jsem se začala blížit, tím víc jsem začínala být nervózní. Došla jsem tak metr od něj a tak jsem se zastavila.

„Ahoj Blondie" pozdravila jsem kluka se surfem a ten se na mě zaraženě podíval. Nedivím se, touhle přezdívkou mu na téhle planetě říkala jedna jediná osoba a ta teď stála před ním

„M-mattie?" vykoktal ze sebe a do jeho modrých očích se začaly tlačit slzy štěstí, stejně tak jako mně

„Ano, přesně tak, jsem to já" pověděla jsem a roztáhla ruce od sebe a usmála se na něj. On se rozbrečel štěstím už úplně

„Oh můj bože" křikl a udělal pár rychlých kroků ke mně, objal mě kolem pasu, vyzvedl do vzduchu a zatočil se semnou. A ano pochopili jste správně, kluk který mě právě teď držel v náručí byl JJ Maybank, můj nejlepší kamarád z dětství, se kterým se po 11 letech bez kontaktu setkávám.

„Nemůžu tomu uvěřit, tolik si mi chyběl" se smíchem jsem jsem mu to řekla do ucha a slyšela jsem jeho nádherný smích, který mi po celých 11 let nesmírně chyběl.

„Ty mně taky, ani nevíš jak" odpověděl mi a dal mě dolů, ale furt mě nepouštěl z náruče

„Blondie, chtěla bych ti někoho představit" usmála jsem se, chytla ho za ruku a společně jsme se rozběhli za Jess.