I'm drowning, okay? [CZ]

|chapter twentyeight|

Pohled Mattie;

Dnes je další den, který mám strávit s Rafem. Kie mě bude muset znovu krýt, nevím jak dlouho to udržíme ještě v tajnosti. Už párkrát jsme měly na mále a JJ to málem zjistil, naštěstí nás z toho Kie vykecala. Teď je něco kolem druhé hodiny a s Rafem se mám sejít ve tři s tím, že plány na dnešek vymyslel on.

,,Kie?" křikla jsem do prostoru chaty z našeho pokoje a čekala jsem kdy se ve dveřích objeví kudrnaté vlasy

,,Ano zlato?" vykoukla ve dveřích Kie s úsměvem

,,Nechci to říkat, ale za hodinu mám být někde a potřebuju aby jsi mě opět kryla" podívala jsem se na svoje boty, protože tohle bylo už po několikáté

,,V pořádku, vždyť víš, že jsem tu pro tebe a že s tím nemám problém" usmála se na mě a objala mě

,,Já vím, jen nevím jak dlouho to dokážeme ještě skrývat a bojím se co se stane až to vyjde najevo" povzdechla jsem si ,,nechci aby se něco stalo Rafovi, protože moc dobře vím jaký JJ a John B dokáží být" Kie jsem objala pevněji a cítila jsem jak se z hluboka nadechla

,,Mattie, slibuju ti, že se mu nic nestane, jestli to nedej bože zjistí, nedovolím to" pověděla mi Kie a věnovala mi pusu na čelo

,,Děkuju" s úsměvem jsem se jí podívala do očí

,,Něděkuj mi a nechci nic říkat, ale měla by jsi něco začít dělat, už moc času nemáš" uchechtla se a já s ní, Kie odešla z pokoje a já jsem se začala oblékat.
Oblékla jsem se sportovně protože jak znám Rafea budeme jezdit na motorce nebo nedej bože dělat něco náročného. Připravit se mi trvalo dobrých 45 minut a poté už jsem měla pouze 15 abych došla na místo, kde jsem se měla potkat s Rafem.

Kie přiběhla do pokoje a řekla mi, že je všechno zařízené a že můžu v klidu odejít. Proto jsem sebrala své věci a odešla hlavními dveřmi.

,,Užívej a buď opatrná" křikl na mě JJ

,,Díky a neboj budu" odpověděla jsem mu nazpátek, zajímalo by mě, co mu Kie řekla.

No neměla už jsem moc času proto jsem k našemu místu trochu popoběhla. Když jsem vbíhala do zatáčky kousek před místem, viděla jsem tam už stát oranžovou motorku a na ní sedícího Rafea.

,,Ahoj" doběhla jsem k němu a usmála jsem se

Pohled Rafa;

,,Ahoj" odpověděl jsem, slezl jsem z motorky a ihned jsem Mattie objal

,,Tak pane Camerone, jaké jsou dneska plány?" zeptala se mě a podívala se do země

,,No tak paní Quartararo, dnes jsou plány takové, že bude projížďka na motorce a nakonec mám pro tebe překvapení" pověděl jsem a usmál jsem se a Mattie se na mě podívala. Miloval jsem to jak se na mě dívá, dívala se na mě jako kdybych pro ní byl jediný kluk na téhle planetě, takhle jsem se díval i já na ní. Miloval jsem když se usmívala a tím vynikly její rovnátka. Nebo to když se dívala do Slunce a její nádherné hnědé oči se pod slunečním světlem krásně leskly a měly nádhernou barvu.

,,Řídím" řekla a zasmála se

,,No tak to v žádným případě, řídím já" zasmál jsem se nazpět

,,Rafe Camerone dej mi ty klíčky" zasmála se a natáhla ke mně ruku

,,Vem si je" klíčky jsem zvedl do vzduchu a páč je Mattie tak o 25-30 cm menší jak já neměla šanci.

,,To není fér ale!" se smíchem mi to řekla a sedla si na motorku, tím jsem pochopil, že se vzdává a že můžu řídit já. Ale řekl jsem si, že jí nechám řídit.

,,Sedni si dopředu, tady máš klíčky, ne že se s náma vybouráš" podal jsem jí klíčky když si přesedla dopředu

,,Neboj s tebou bych nikdy nebourala" usmála se na mě

Tohle bylo moc hezký slyšet, oba dva jsme si nasadili helmu a já jsem jí svými pažemi objal kolem pasu. Mattie nastartovala a vyjeli jsme neznámo kam. Dobré čtyři hodiny jsme jen tak jezdili a užívali si společně strávený čas. Když jsme zastavili oba dva jsme si sundali helmy, já jsem sesedl z motorky a Mattie stále seděla. Opřel jsem se rukou vedle jejího stehna a zadíval se jí do očí.

,,Tak Mattie, výměna, teď tě zavezu na místo, kde je to překvapení" pověděl jsem a dal jsem jí pramínek vlasů za ucho, Mattie se usmála a poposedla si na motorce zase do zadu. Když jsem si sedl s helmou na hlavě, objala mě jednou rukou kolem pasu a druhou mi položila na hrudník. Byl to neuvěřitelně příjemnej pocit.

Dojeli jsme na místo kde bylo pro ní připravené překvapení a přijeli jsme přesně včas, slunce zapadalo. Nacházeli jsme se na jednom vysokém kopci kde byl pro Mattie připravený piknik s výhledem na západ slunce. Sesedla z motorky a já jsem stál za ní. Rozhlédla se kolem sebe a pak se otočila na mě. S úsměvem se ke mě rozešla a pevně mě objala.

,,Tohle je nádhera, děkuju" věnovala mi pusu na tvář a já ji pevněji objal

,,Nemáš za co srdíčko" pověděl jsem a poté jsem Mattie pustil, oba dva jsme si sedli na deku a začali koukat na západ slunce, podíval jsem se na Mattie, která se usmívala.

,,Copak?" podívala se na mě když zjistila, že se na ní dívám

,,Nic jen, že jsi nádherná" řekl jsem a usmál jsem se na ní, Mattie se začervenala a položila si svou hlavu na mé rameno a já jí objal a tím si jí přitáhl blíže k sobě. Jo můžu stoprocentně říct, že Mattie byla holka, kterou jsem neskutečně dlouhou dobu hledal.

Po nádherném západu Slunce s nádhernou princeznou po mém boku, jsme se bohužel museli vydat zpět k domovu. Mattie jsem vysadil tak 500 metrů od chalupy aby si nikdo nevšiml odkud přišla.

,,Děkuju moc za dnešek, bylo to nádherné" řekla a objala mě, já jí pevně objal kolem pasu.

,,Nemáš vůbec za co" odtáhl jsem se od ní a po těchto slovech jsem jí věnoval pusu na čelo

,,Někdy si tě opět ukradnu Mattie Quartararo" pověděl jsem a sedal si na motorku

,,Budu čekat Rafe Camerone" odpověděla a začala odcházet směr JJova chata. Já se rozjel směr můj dům.