I'm drowning, okay? [CZ]

|chapter sixtyone|

Pohled Kie;

Dneska byl ten den, kdy jsme slavili mé a Popovi narozeniny. Řekli jsme si, že to uděláme najednou protože, je máme skoro ve stejné dny.

Netuším vůbec co na nás chystají, jediné, co nám řekli, bylo, že máme přijít k Anderovi ve 3 hodiny. S Popem jsme byli u mě. Vstávali jsme kolem 10 a já nám udělala snídani.

„Dobré ráno" pozdravila jsem Popa když se objevil v kuchyni a mnul si oči

„Dobré ráno" pozdravil mě nazpět a zasedl své místo u stolu

Nachvilku jsme se odmlčeli ale nakonec jsme se znovu dali do řeči, když Pope prolomil ticho, co mezi námi vládlo.

„Kie, řekla ti něco Mattie o tom, co se chystá?" pozvedl jedno obočí a čekal, co odpovím

„Vůbec nic, mlčela jako hrob" zasmála jsem se

„Tak to je skvělý, takže jdeme do něčeho o čem vůbec nic nevíme a jako bonus na tom je to, že to připravují právě oni" já se na něj podívala, Popovi na tváři hrál vážný výraz. Ale jakmile jsme se střetli pohledama oba dva jsme se začali smát

„Skvělé, co budeme dělat než tam pojedeme?"

„Ty jo, to nevím, můžeme asi dělat cokoliv" odmlčel se a podíval se po domě „nechceš si něco zahrát?" rukou poukázal na xbox, který byl v obývací stěně

„Jo bylo by to fajn, klidně"

Když jsme se najedli tak jsme se převlékli z pyžam a šli dolů do obýváku. Zapli jsme si xbox a našli první hru, která nám přišla pod ruku. Byla to hra Hunger Games.

Pohled Mattie;

U nás byli přípravy v plném proudu, všechno šlo podle plánu přesně tak, jak mělo.

Snažili jsme se pro Kie a Popea připravit dokonalou oslavu narozenin. Nakoupili jsme všechno co bylo potřebova. Balónky, jídlo, pití a dokonce já s Rafem jsme se rozhodli upéct dort.

Všichni jsme se rozdělili tak, jak kdo chtěl, John B, JJ, Fabio a Sarah se starali o výzdobu, takže všude věšeli balónky, čísla a podobné věci. Ander s Jessicou se starali o jednohubky v jídelně a já s Rafem jsem byla v kuchyni a snažili jsme se upéct dort.

Když se nám už podruhé nepovedlo těsto na dort, sedla jsem si na židli a složila hlavu do dlaní.

„Zlato copak?" klekl si předemně Rafe

„Tímhle stylem, se bojím toho, že to nestihneme a žádný dort nebude" podívala jsem se na Rafea, který si povzdechl

„Něco tam musíme dělat špatně, klidně si teď odpočiň a já se pokusím přijít na to, co tam děláme špatně" zvedl se ode mě a vrátil se zpět k lince, kde byla totální spoušť

Dlouhou dobu nad tím přemýšlel, když se po dlouhé době rozzářil.

„Mám to, pojď jsem, tenhle pokus už stoprocentně vyjde" natáhl ke mně ruku, kterou jsem přijala a šla si stoupnout vedle Rafea k lince

A opravdu měl pravdu, dort byl za 15 minut v troubě. Proto jsme se šli zeptat ostatních jestli nepotřebují pomoct a vypadalo to že JJ s Johnem B, Fabiem a Sarah potřebovali pomoct.

Chtěli na zeď, přidělat čísla z helia, podle věku těch dvou. Jenže neměli jak se dostat tak vysoko, proto se Fabio s Rafem skrčili, tak, aby si na ně John B mohl stoupnout a my se Sarah ho ze zadu jistily aby nespadl.

Když se tohle všechno povedlo, tak se to všechno přichystalo a dovedlo k úplné dokonalosti. Bylo přesně 14:53 a my se šli ještě upravit a všechno ještě zkontrolovat. Pak se rozezněl zvonek a oslava mohla začít.

Pohled Popa;

Když jsme zazvonili na Anderuv dům, tak jsme čekali, kdo nám přijde otevřít. Nakonec se ve dveřích objevil Ander, který nám oboum zavázal oči.

Navedl nás přes schody dolů. Cítil jsem, jak se zamnou někdo objevil a pomalu mi začal sundávat pásku z očí. Když nám oboum spadla páska z očí, nemohli jsme se přestat divit.

Všude po domě, byli rozvěšené balónky a různé věci. Na stole bylo spoustu jídla, pití a uprostřed toho všeho byl dort.

„Všechno nejlepší k narozeninám!" řekli sborově všichni, co se nacházeli v místnosti

Kie se div nerozbrečela, když ji Mattie šla obejmout. Když nás všichni objali, tak jsme se vrhli ke stolu a pustili se k samotné oslavě.

Všechno bylo dokonalé, všichni měli dobrou náladu a furt jsme měli co dělat. Doufal jsem, že tento den se nepokazí žádnou hádkou. Jenže to jsem zakřikl, když jsem slyšel Rafea.

„Andere uklidni se. Nic se neděje, jen spolu tancujou" Ander nereagoval na jeho slova a zvedal se

Jenže měl Rafe rychlý reflexy a stihnul ho chytit.

„Dneska se na to fakt vyser, je to oslava Kie a Popa. Ser na nějaký hádky nemá to vůbec smysl" Ander se podíval na Rafea a přikývl, ale vůbec jsem nevěřil tomu, že to u tohohle skončí

Neřešil jsem to a dál jsem se věnoval naší oslavě. Mattie mě vyzvala k tanci a tak jsme šli tancovat na náš provizorní taneční parket. Zrovna hrála pomalá písnička a tak jsem ji objal a tancovali jsme spolu.

„Nebojíš se, že Rafe bude žárlit?" podíval jsem se na ní, ta se jen usmála

„Pope klid, Rafe není Ander, takže se neboj" řekla, objala mě a zase se začala pohupovat do rytmu hudby

Všechno bylo fakt skvělé, jen jsem doufal, že to Ander neposere, tak jako to více méně udělal vždy. Ale vypadalo to, že tahle oslava proběhne už nakonec v klidu.

Nakonec, když už byl skoro večer, tak jsme se rozhodli si zahrát nějakou hru. Nakonec to vyhrála hra pravda nebo úkol. Bylo to zábavné, dokonce jsme se dozvěděli i spoustu nových věcí o Mattie, Jessice dokonce i o Fabiovi.

Byla to skvělá oslava a už vůbec se mi odsud nechtělo domů. Ale nakonec jsem musel. Kolem 11 odjel domů JJ, John B a Sarah. Poté odjela i Kie, Rafe a Mattie. Nakonec jsem odešel i já.

Když jsem dorazil domů, šel jsem se ihned vysprchovat a zalehl jsem do postele. Ještě jsem napsal do naší skupiny, že jim za tuhle oslavu mockrát děkuju a nakonec jsem s hezkým pocitem i myšlenkami na dnešek usl.