Záchranná mise

Katherine

POHLED NEWTA

Ráno se probudím docela brzo, dokonce dřív než Minho, což už je co říct. Obleču si tepláky a volné tričko. Dále si to nasměruje do koupelny a pak do kuchyně, protože mám hlad jako vlk.

V lednici najdu vajíčka, takže se rozhodnu pro míchané vajíčka. Sice nevím kde Sonya a Harriet sehnávají jídlo, ale říkaly, že to máme nechat na nich. Takže jídla máme zatím dost.

I s vajíčky, které se mi mimochodem povedly a to je už co říct, si jdu sednout ven na čerstvý vzduch. Po chvíli ticha někdo promluví:

"Dneska nějak brzo ne?"

Otočím se za hlasem a spatřím tam Arise.

"Dobré ráno i tobě" pozdravím ho.

"Hele je všechno v pohodě?"

Mlčím.

"Nechtěl jsem odposlouchávat, ale včera jsem vás slyšel.....Tebe, Minha a Thomase jak se bavíte v kuchyně"

Tak teď už vím odkud vítr vane.

"Slyšel jsem jen něco, ale kdo je ta Katherine?"

Povzdychnu si a začnu.

"Holka, které u nás na Placi udělala doslova peklo na zemi...."

Po půl hodině mého vyprávění o ďáblu alijas Katherine to zakončím tímhle:

".... nejhorší na tom je, že jsou obě úplně stejné a já ani nikdo jiný nevíme proč"

"Ty fogo, tak to je drsný"

"To je"

"A tebe štve, že nevíš, co je teď s Bell, že?"

"Jo" hlesnu.

"Víš, když jsem byl ještě v Labyrintu, byla tam jedna holka, kterou jsem miloval. Jmenovala se Rachel. Bylo strašně moc hezká, vždycky všem jen pomáhala a rychle jsme se do sebe zamilovali. Ona v Labyrintu byla 2 roky a já sotva půl roku. Když jsme se dostali ven, hned první večer ji ZLOSIN odvedl a od té doby jsem ji neviděl. Ani nevím, jestli je vůbec naživu...." dokončí smutně.

"Tak to mě mrzí kámo. Ale slibuju ti, že jestli ji ZLOSIN pořád drží, najdeme ji a vezmeme s  sebou"

"Díky"

"Co hodláte udělat s Katherine?" zeptá se.

"Dostat z ní, kde je Bell ať to stojí co to stojí"

"Dobrej plán, lehký na zapamatování"

Po tom se oba začneme potichu smát.

Když už jsou po snídani všichni, čekáme, kdy se objeví jedna nejmenovaná osoba.

Po hodině se domem rozlehne klepání. Pánvička se rozhodne jít otevřít. Jen já, Minho, Tommy a Teresa víme, že to na nás jen hraje.Chuck, Aris, Brenda, Jorge, Liv, Harriet, Sonya ji neznají, prakticky jen z vyprávění, takže ani nemohli poznat, že to Bell není. Pánvička s Gallym Katherine znají, ale nejspíš to nepoznali.

"Ahojte všichni" řekne hned, když vstoupí do místnosti.

"Ahoj" pozdravíme ji na zpátek.

Teď když nad tím tak uvažuju, jde jí to hodně dobře. To hraní si na Bell.

Přijde ke mě a já ji obejmu, aby nic nepoznala. Když se odtáhneme, chce mi dát pusu, ale já tomu hned zabráním tím, že se jí zeptám, co nového ve ZLOSINu.

Ještě abych dal pusu takové potvoře, no fuj!

Na mou otázku odpoví takhle:

"Pořád stejný, stále nabírají nové děti, však to znáte"

Potom si všichni sedneme na pohovku a ostatní se s ní normálně baví, jakoby o nic nešlo.

"Co je s tebou zlato? Jsi nějaký divný" zeptá se mě po hodině, co neřeknu ani slovo.

"Co je se mnou?! Spíš co je s tebou ne?!"

"Co jsem udělala? Takového si tě nepamatuju!"

"Ještě aby jo" odseknu šeptem a zvednu se.

Odcházím směrem ke schodišti, které vede do horního patra a k našim pokojům. Ona jde samozřejmě za mnou.

"Newte no ták! Co ti přelítlo přes nos?!" vyjede po mě, ostatní jen přihlíží.

"Mně?! Mně?!" začnu a dojdu k ní.

Chytnu ji za tričko a přitlačím na zeď.

"Nevím jak dlouho nás ještě hodláš tahat za nos a dělat z nás blbečky Katherine!"

Ostatní zalapají po dechu. Ona se na mě nejprve nechápavě podívá a pak ji dojde význam mých slov.

"Já věděla, že to dlouho nevydrží a taky jsem ji to říkala" řekne.

"Katherine? Jakože TA Katherine?!" zeptá se Chuck.

"Ano Chucku ona" odpovím.

"Komu jsi to říkala?!" zeptá se Minho.

"Tak komu?!!" zakřičím, když nic neodpovídá.

"Matce"

"Kdo je tvoje matka?" zeptám se Liv.

"Ale tak maminka se nám nepochlubila jo?"

"A čem to sakra meleš?" zeptám se Tommy.

"O tom, že Ava Paigeová je má matka"

"To není možné" řekne Liv.

"Proč by nebylo?"

"Protože to třetí dítě zemřelo..." odpoví opět Liv.

Všichni na ní koukneme tázavým pohledem.

"Když.... když se Isabell a Thomas narodili měli ještě sestru, ale ta údajně zemřela hned po narození, takže Tommy a Bell nejsou dvojčata, ale ve skutečnosti jsou z trojčat" dokončí.

"No a jak vidíte, jsem naživu" řekne Katherine.

"Ale jak je to možné?" zeptá se Sonya.

"Hned od narození nás oddělili"

"Jakože jsi stejná jako Bell?" zeptá se Gally.

"Jednovaječná dvojčata. Není to snad poprvé a ani naposledy, co pro nás naše maminka má nějaké překvapení" řekne a uculí se.

"Kde je Bell?" Zeptám se.

"Kde asi" zasměje se.

"Kde tam?! Co s ní je?!", ta holka mi fakt leze na nervy.

"To byste chtěli vědět co"

Tak po zase nějaké době je tady další.  Vůbec jsem teda nevěděla jak mám tuhle kapitolu napsat a reálně jsem ji i ten týden psala. Fuha, dala mi zabrat, takže co na ní říkáte?😅❤️💥🤍💗💫😻