Monster |marauders| ✔︎

23 - přespávačka

„Hej! Neřeklo se start!" rozhodila jsem rukama a on jen pokrčil bezstarostně rameny s lehkým úsměvem na tváři. „Ty hajzle." rozeběhla jsem se za ním a shodila ho sebou na postel.

„Kdybys nebyla dáma, řekl bych, že seš těžká." ozval se a já ho probodla pohledem. „Dělám si srandu, jen jsem chtěl vidět tvojí reakci."

„Jo aha, dobře no. Tím pádem mám pro tebe ještě horší návrh, než že budeš spát na zemi." zvedla jsem se z něj a on nakrčil obočí. „Budu s tebou spát v posteli. A neboj, prej kopu. Teda, tvrdí to Regulus, ale já si myslím, že ne."

„Jasně. Jenže když vy ležíte v posteli, tak rozhodně nespíte." zasmál se a já se zamračila.

„Tak já nevim jestli jsem naštvanej na Blacka, nebo na tebe, Tichoši." zakroutil hlavou James a já se uchechtla.

„Tak dobře, ale jestli mě shodíš na zem, tak letíš z okna." upozornil mě a já přikývla. „Ale co budeme dělat teď? Přece nepůjdeme spát, když je zejtra neděle."

„Zahrajeme si něco, ale co?" přiložila jsem si ukazováček na bradu a zamyslela se.

„Pravda nebo úkol." ohlásil James.

„Hm.. tak fajn." pokrčila jsem rameny a i kluci přikývli. „A jak to budeme hrát? Máte někde nějakou flašku? Jasně, že máte." protočila jsem sama nad sebou oči.

James vytáhl prázdnou láhev od ohnivé whiskey a spolu jsme si sedli všichni na zem. Roztočil to a spadlo to na Rema. „Pravda nebo úkol?" zeptal se ho a Remus zapřemýšlel.

„Pravda." řekl odhodlaně.

„Uhhm.. tak třeba, líbí se ti nějaká holka?" drknul do něj loktem a Remus si povzdechl.

„Ne. Nebo jakože, všechny holky jsou hezký, ale že by pro mě byla nějaká tak moc speciální, se říct nedá." vysvětlil a složil si ruce do klína.

„Teď já." Sirius si ukradl flašku a zatočil s ní. Pro moje neštěstí to padlo na mě. V duchu jsem hlasitě zaklela a už přemýšlela, co si vyberu. „Pravda nebo úkol?"

„Tak úkol."

„Hm.. dej pusu nejhezčí osobě v týhle místnosti." ušklíbl se na mě a já se zasmála. Čeká, že dostane pusu.

„Kde máte zrcadlo?" zeptala jsem se a odešla do koupelny, oni mě následovali. Stoupla jsem si před zrcadlo a dala svému odrazu pusu.

„Ty seš nějak egoistická, poslouchej." dloubnul do mě Sirius a já se na něj zaculila.

Hráli jsme takhle celkem dlouho, dokud jsem neodpadla. Ne dobře, James odpadnul jako první. A protože se nám nikomu nechtělo ho tahat, tak jsme ho nechali ležet na zemi. Pak jsme si šli lehnout i my. Jelikož jsem měla volnou Jamesovu postel, lehla jsem si do ní.

Můžu říct jediné, jako čokoláda fakt nevoněla. To byl důvod, proč jsem asi po půl hodině vstala a došla k posteli Rema. „Šoupni se." zamumlala jsem a lehla si k němu.

„Copak?" nakrčil nechápavě obočí.

„Jamesovi ta postel hrozně smrdí." vysvětlila jsem a přikryla se peřinou.

„Jo tak, tak to jo." přitáhl si mě do objetí a já po chvíli usnula. Ta vůně čokolády byla všude kolem mě, což bylo totálně dokonalý.

„No nejsou ňuňatý?" ozvalo se nade mnou a já se otočila na druhej bok. Pocítila jsem na sobě ruce, ale neřešila jsem to. Aspoň jsem cejtila čokoládu. Počkat, čokoládu? A jo vlastně, já zapomněla.