37. kapitola

221 19 5
                                    

Ráno ses probudila rozlámaná na malém nepohodlném gauči. Mario seděl vedle tebe má stoličce a podával ti čaj. ,,Tak jak ses vyspala?" ,,No popravdě ne moc dobře." ,,Já vím. Je to asi nepohodlné. Zítra můžeš spát místo mne v posteli a já budu spát na gauči." ,,Ne děkuju. To zvládnu a možná bych se mohla vrátit do akademie. Určitě už se o mne bojí." ,,To jistě. Ale nezapomeň na náš plán. Ty artefakty musíme zničit dokud je Tajná Laboratoř nenajde. Já zajdu k tobě domů a postarám se, aby se všichni dostavili k laboratoři. Sami je zničit nezvládneme. Ty a Isabel zatím najdete ty artefakty. Zbytek plánu už znáš." ,,Jo jasně. Kdy vyrážíme?" ,, Nejlépe hned." ,, Co? Ale já vůbec nevím, kde ten dům je, ani jak mají ty artefakty vypadat, nebo jak je zničit." ,,Prostě jen dělej to, co ti řekne Isabel. Až je najdete, donesete je sem. Tady už se o ně postarám."


(Omlouvám se za neaktivitu. Dneska snad dopíšu další kapitolu, ale nevím jak to stihnu mám ještě přijímačky na SŠ, lukostřelbu a jsem potom vždycky strašně unavená. Každopádně to už asi nějak pomalu ukončím, aby to nebylo až moc dlouhý ten příběh. Ale na tak 5 Kapitol min. To ještě asi dá. Děkuju všem co tady zůstali. Chtěla jsem napsat ještě jeden příběh, ale nevim, kolik lidí tady ještě je, když jsem teď nebyla aktivní. Děkuju. Ily <3)

NavěkyKde žijí příběhy. Začni objevovat