Kristin Stark: Love and Suffering (KOREKCE)

Kapitola 36 - My si sem máme nastěhovat dalšího poloboha. Sem. Ke Kristin.

Pohled Kristin

Avengers druhý den ráno odjeli, protože museli na několik naléhavých misí, ale za týden někteří znovu přiletí a budeme pokračovat ve výcviku táborníků. Rouno uzdravilo borovici a my mohli zase klidně spát. Cheirón byl zpět ve své funkci a táborníci byli zase na chvíli šťastní. Percy s Anabeth si užívali, že si jich táborníci moc nevšímají, protože za ten útěk z tábora by měli být správně vyloučení z tábora, ale všichni to rádi přehlédli. Grover bohužel musel před radu kopytnatých. Ti ale byli ohromeni, že se nenechal zabít a vyčistil cestu pro další pátrače. Rouno přitahovalo satyry, na které působilo velkou silou, jako bůh přírody Pan. Dostal dvouměsíční volno a novou píšťalu, takže zůstal další dva měsíce v táboře. Cheirón také oznámil, že se znovu budou konat závody vozů. Táborníkům přišlo tak nějak správné je znovu uspořádat. Upřímně mě to bylo jedno.

My teď sedíme v jídelním pavilonu na večeři a užíváme si klid. Závody vozu se jeli dnes dopoledne a suveréně vyhráli Anabeth s Percym za sruby Athény a Poseidona. Překvapivě jsme si to dost užili. Tyson před pár minutami odešel do Poseidonových kováren na dně oceánu učit se od mistrů kyklopů vyrábět zbraně. Percy byl smutný, že znovu zůstane ve srubu sám, ale měl tu Grovera s Anabeth.

Spokojeně jsme večeřeli pak se společně s ostatními odebrali do srubu. Sedli jsme si a v klidu si povídali. Vypili jsme lahev whiskey a teď otevřeli dobrý červený.

,,Nevim jak vy, ale já pevně věřim, že se do konce léta se nic nesemele." pronesl Deny, když nám naléval.

My se uchechtli a tázavě se na něj podívali.

,,Kolik jsi toho už vypil? Víš, že když si tohle začneme myslet, skončí to zkázou celýho světa." vzala jsme si od něj skleničku.

,,Třeba tentokrát ne. Třeba opravdu bude klid." pokrčila rameny Molly, která seděla vedle Ryana na gauči. ,,Co myslíte?" podívala se na Jaka s Nicol na protějším gauči.

,,Já nevim." Nicol zakroutila hlavou a já se podívala oknem ven.

Venku zuřila bouře a moře bylo dost neklidné. Ale nad naším údolím se rozestoupila a nespadla tady ani kapka. Musela jsem se pousmát. Cítila jsem, že nám nic neudělá.

,,Je možný, že z hlubin moře vyskočí třeba obří žralok a spolkne celej tábor i s bariérou. Pak bude jak koule a my budeme žít v jeho útrobách." pronesl dramaticky Jake a my se začali smát.

,,Tak ty už máš dost." smála jsem se a napila se svého vína.

,,Náhodou má pravdu." přidal se Ryan. ,,Víš kolik takových příšer je? Třeba takovej černej drak velkej jak dva náklaďáky." podíval se na mě znalecky. ,,Může spálit tábor na popel."

Pozvedla jsem pobaveně obočí. ,,A proto ho s tebou celých čtrnáct dní chránila skoro do úplnýho vyčerpání." pronesla jsem sarkasticky.

,,Hele člověk nikdy neví. Ze země se můžou vynořit obří mravenci nebo hadi. Nikdy neřikej nikdy." bránil se a napil se ze své skleničky.

,,Bože, na tohle potřebuju ještě pár skleniček." protočila očima Nicol a my se zasmáli.

,,Leda že by jsme měli věšteckou kouli." uchechtl se Deny a sedl si do druhého křesla. Jedno z nich jsem zabírala já.

,,Máme proroctví." nadnesla Molly.

Zakroutila jsem hlavou. ,,To ti ale neřekne přesnou budoucnost. Většinou ti dá jen na výběr ze zkázy světa a nebo záchrany."

,,Nemáte něco takovýho na Ásgardu? Třeba tam něco Ódin schovává, čim by se dalo nahlídnout do naší zářné budoucnosti." otočil se na mě Jake.