Další etapa šíleného života dcery Tonyho Starka a řeckého božstva. Zvládne Kristin nástrahy, které jí do cesty postavil osud? A co když jí do cesty postaví překážky samotní bohové? Kdo bude Kristininou největší oporou, když se musí i před svými přát...
Po třech dlouhých dnech plných práce jsme s Natashou konečně měli hotovo. Všechny data byla bezpečně uložena na chráněném úložišti, do něhož se mi podařilo zkopírovat i celý Jarvisův program s jeho protokoly. Dalo mi to hodně zabrat, ale vynaložené úsilí neslo své ovoce. Po třech desítkách hodin strávených u monitorů jsme si konečně mohli odpočinout. Jenže ty tátovi a Brucovi pokusy se žezlem mi nedělaly dobře. V žezle byl jakýsi kámen, jestli kámen nekonečna to nevím, ale komunikoval spolu s mým.
Za nedlouho se od schodů vynořil Steve. ,,Hotovo?"
S úsměvem jsem se k němu otočila. ,,Samozřejmě."
Sklonil se k Natashe, která ho okamžitě vášnivě políbila.
Oba byli šťastní a já si to užívala. Natasha se takovou dobu trápila a posledního půl roku jen září plná štěstí. Neříkám, že se někdy nepohádají, ale jeden pro druhého by zemřeli. Jak se tak na ně dívám, takhle jsem se já dívala na Buckyho a on na mě.
,,Hele vy dvě hrdličky." napomenula jsem je se smíchem, abych zahnala chmurné myšlenky. ,,Máme před tím večírkem ještě čas, nechcete někam zajít? Co kavárna? Jsou teprve dvě odpoledne." shodila jsem nohy z vedlejšího křesla.
Přestože jsem měla náladu pod psa, na mém stylu oblečení to znát nebylo. Oblékla jsem se do černých upnutých kalhot, černého průhledného topu s černou podprsenkou (viz. obrázek), jež doplňovala černá kožená bunda s červenými sandály na vysokém podpatku. Natočené dlouhé vlasy mi padaly na ramena, které doplňovaly černé linky se stříbrnou linkou, matná rudá rtěnka a dokonalá řasenka. Černé brýle mi seděli ve vlasech, stejně jako Natashe. V podstatě byla oblečená stejně jako já až na černé sandály a zlatou linku. Často jsme se oblékaly stejně, jelikož náš styl byl stejný.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
,,To není špatný nápad." usmál se a podíval se na Nat.
Celá jím pohlcená přikývla. ,,Co kafe ve Starbucksu? To by bodlo."
,,To zní výborně. A sekne ti to Steve. Ta obměna šatníku ti dost prospěla." prohlédla jsem si ho v bílém upnutém tričku, modrých džínách a černé bundě. ,,Konečně nevypadáš, jak za druhé světové."
,,Jo, docela se mi to i líbí a vám to dneska taky dost sluší." S povzdech se zadíval na Natsahu. ,,Akorát si nejsem moc jistý, jestli se mi chce Nat takhle ukazovat."
,,Nech jí, má co ukazovat." zastala jsem se jí s úšklebkem. ,,Navíc, když tam budu já, stejně si budou všichni všímat jen mé hvězdné záře. Takže čeho se bát?" pohodila jsem pyšně vlasy.
,,Pane bože." postěžovala si Nat a Steve se zasmál.
Zvedla jsem se a mobil strčila do zadní kapsy kalhot spolu s menší peněženkou, ve které jsem měla doklady s kreditkami. ,,Tak jdeme?"
