Mr. Cold 2

14.

Dnešní den v práci probíhal celkem dobře a já za chvíli konečně končím. Dnes se koná ta akce a jsem neskutečně ráda, že mi Liz Bena pohlídá. Bude tam tedy i na noc a pokud mám být upřímná, zpočátku jsem z toho byla trochu nervózní, ale Ben byl z toho včera dost nadšený a vyprávěl mi všechny své plány o tom, co budou s Alexem dělat a jaké hry budou hrát. Elizabeth vypadá jako velmi milá žena a já věřím, že se o Bena dobře postará. Vlastně si už ani nepamatuji kdy jsem byla naposledy někde sama a bez mého syna. Veškerý čas věnuji jemu a popravdě bych to nikdy neměnila. Mám ho moc ráda a rozumíme si. Vím, že se mi po něm bude stýskat hned, jak se s ním budu muset rozloučit a nechám ho samotného beze mě. Striktně jsem mu řekla, že kdyby se cokoliv dělo ať mi zavolá nebo ať o to požádá Liz. Taky jsem mu kladla na srdce, že se má chovat slušně a vždy za všechno poděkovat, ale o tohle nemám starost. Je moc dobře vychovaný a tak hodný. Je to to nejhodnější dítě pod sluncem a já mám štěstí, že je to můj syn... Hned po práci jsem ho vyzvedla ze školy a jeli jsme rovnou domů kde si po jídle nachystal svůj baťůžek s věcmi na přespání a svého plyšáka. Chtěl si to chystat sám, a tak jsem ho nechala, aby měl pocit, že svůj úkol zvládne dobře. Jakmile však šel do sprchy, zkontrolovala jsem jestli má opravdu všechno a všimla jsem si, že si zapomněl kartáček na zuby, který ležel na jeho stole. S úsměvem  jsem mu ho tam přibalila a šla ho zkontrolovat do koupelny.

,,Tak co, ty námořníku, už jsi umytý?,, vejdu dovnitř a zasměji se nad jeho dětskou hravostí. Vždy si ve sprše hraje na námořníka nebo piráta, který se plaví po rozbouřených vlnách oceánu.

,,Jo!,, křikne skrz zamlžené sklo a vypne vodu. Nachystám mu jeho oblíbený ručník a hned jak vyleze ven ho do něj zabalím.

,,Těšíš se za Alexem?,, zeptám se když se mu snažím usušit jeho neposedné kudrny.

,,Celkem jo,, mykne rameny a jeho výraz je trochu váhavý.

,,Copak je, zlatíčko?,, sehnu se k němu a podívám se mu do tváře.

,,Nic. No... Já jen nejsem zvyklý spát někde jinde než doma,, poví mi pravdu a já svraštím obočí. Už teď ho tam nechci posílat, i když vím, že si to tam jistě užije, ale nemám jinou možnost.

,,Já vím, zlatíčko, ale věř mi, že to bude fajn. A hned brzy ráno si pro tebe přijedu,, snažím se ho uklidnit a ujistit, že své slovo dodržím.

,,Slibuješ?,, podívá se na mě svýma zelenýma očima a má mysl se na chvíli zastaví. Jsou téměř stejné jako ty jeho. Zatřesu hlavou, abych odehnala tu nepříjemnou myšlenku a usměji se na něj.

,,Slibuji,, řeknu a pohladím ho po tváři. Poté se vydáme do jeho pokoje a já mu nachystám oblečení, které si hned potom obleče. Ještě chvíli se dívá na televizi a já se mohu jít taky trochu upravit. Hned od Elizabethina domu totiž pojedu rovnou do Národního divadla, kde se akce bude konat. Mám na to necelou hodinu a já začnu s líčením a potom s vlasy. Makeup zvolím pouze jemný a jednoduchý, nemám ráda výrazné líčení. Vlasy si poté trochu nakulmuju a pomohu tak mým přirozeným vlnám, aby vypadaly upraveněji a měly lepší tvar. Následně své vlasy sepnu okrásnou sponou na bok, aby lépe držely. Teď si jen obléci ty šaty, které jsem si včera narychlo objednala a rychlým dodáním ještě dnes ráno obdržela. Můj styl je velice jednoduchý a to se odráží i v této večerní róbě. Jsou jednoduše černé, ovšem ramena jsou odhalená. Spadají jemně kolem mé postavy a myslím si, že vypadají velice vkusně a zároveň sofistikovaně. Celý vzhled doplním jednoduchým šperkem a krátkými náušnicemi. Myslím, že jsem připravená... Sejdu dolů za Benem a on se na mě za chvíli otočí když kontroluji, jestli mám vše potřebné a jestli jsou nachystané i jeho věci.

,,Moc ti to sluší, mami,, řekne a já se na něj otočím. Usmívá se na mě a na jeho tváři se objevují roztomilé ďolíčky. Jeho slova mě dojala a přijdu ho obejmout.

,,Myslíš si, že je to dobré?,, zeptám se ho na jeho názor jako mého módního guru a pousměji se nad jeho důležitostí.

,,Myslím si, že vypadáš moc pěkně,, zvedne svou bradu o něco výš a podívá se na mě důležitým pohledem.

,,Tak dobře,, zasměji se a nachystám mu jeho bundu. Vypne televizi a vydá se za mnou do chodby kde se oba oblékneme, vezmeme si své věci a vydáme se po stopách adresy, kterou mi Liz dala. Nadiktuji ji řidiči a on se ihned rozjede na místo určení. Po asi půlhodinové cestě tímto velkoměstem jsme konečně na místě a stojíme před domem Turnerových. Jsem si zcela jistá, že je to on, soudě dle přesného popisu, který mi Liz poskytla. Vydáme se tedy oba k vchodovým dveřím a já stisknu tlačítko zvonku. Ben mě drží pevně za ruku a čeká, co se bude dít. Chvíli tam tiše stojíme a zanedlouho uslyším přibližující se kroky ke dveřím.

,,Nell, tak jste to našli. Ráda tě vidím Bene,, usměje se na něj ihned jak otevře vchod.

,,Dobrý den,, odpoví trochu nejistě, ale já jej uklidním svým úsměvem.

,,Zdravím Liz, máte krásný dům,, pochválím její krásné bydlení a porozhlédnu se kolem.

,,Oh, děkuji. Páni, vám to tedy sluší,, poukáže na můj poněkud nevšední vzhled. No, kdo chodí každý den jen tak ve společenských šatech?

,,Děkuji,, usměji se a skrčím se k Benovi, abych se mu dívala zpříma do očí.

,,Buď tady hodný, ano? A neboj se, hned ráno pro tebe přijedu,, silně ho obejmu kolem jeho malého těla a daruji mu několik polibků do vlasů a na tvář.

,,Dobře,, řekne a ještě jednou mě obejme.

,,Tak pojď, Bene, udělala jsem vám pizzu. Alex se na tebe moc těšil a už na tebe čeká v obýváku,, Liz se ujme slova a natáhne k němu ruku, kterou po chvíli váhání s úsměvem přijme.

,,Ještě jednou děkuji, Liz,, řeknu vděčně a usměji se.

,,Není vůbec zač. A teď už běžte, ať to stihnete,, řekne vřele a já přikývnu. Ještě jednou se s Benem rozloučím a poté i s Liz. Zavřou za sebou dveře a já se vydám chytit si další taxi. Po nějaké době se mi to konečně povede a já se mohu vydat na místo, kde se mi ani trochu nechce. Doufám, že se Ben bude mít dobře a usne. Už teď se mi po něm stýská, ale musím to zvládnout. Měla bych se teď soustředit na tu akci a na to, abych mého šéfa nezklamala. Jak ale mohu být v klidu když tam bude on? Bude to hrůza. Už teď se těším domů a na Bena.