✬ Mery Carvi ✬ (Avengers FF)

14. Podnapilý Yondu

Ty prolhanej týpku! Právě teď jsem si uvědomila že už letíme 4 hodiny. Jo to naštve když řekl že tam budeme za 20 minut. Asi si říkáte kde právě jsem. Ano, uhádli jste to správně. Jsem v Yondovo kajutě a jsem rozvalená po jeho stole nebo jak se tomu říká. A třešnička na dortu mluvím si sama pro sebe nebo si hraju s jeho sarapatičkama. Vlastně ani mi to nevadí že si hraju jako malé dítě přeci jenom si to dětství nepamatuji. Takže si to teď vlastně nahrazuju. Už jsem vymyslela dva příběhy Teda vlastně jeden. Jeden další alternativní vesmír kde jsem jenom já a Quill. Ne nezamiluji se do něho. Jde tam o tom že jsem jako jeho anděl který ho vůbec nechrání a nechává osud osudem. Takže to je vlastně taková normálka. Něco ho prolítne hlavou já udělám že je to jeho problém a já vlastně jenom na to čumím. No není to nádhera. Myslím si že se z toho tady zachvilku zbláznim že ani v  Bohnicích nedokážou pomoci. Akorát jediný čeho se bojím a vlastně mě zajímá jeho reakce je že jsem mu omylem zničila jednu postavičku. No jo to jsem celá já. A ještě k tomu. Pozor finále se blíží ano snažila jsem se jí zpravit. Takže to teď vypadá jak rozšlapnutej skratchy nebo ten druhej teď nevím. No nic. Začínám se zvedat ze stolu. Chci se jít projít po této lodi. Jakmile jsem vstala ozval se zvuk který připomínal rozbitou vlašku od piva nebo drinku. Ten zvuk vycházel podem mnou. Takže o patro níž. Jdu se tam podívat přeci jenom nevím co dělat. Vylezla jsem z kajuty a zavřela za sebou dveře. Doufám že tam zvládnu dojít dřív než se něco dalšího rozbije. Protože bych to chtěla aspoň vidět. Musím říct že to bludiště je nesnesitelný. Pořád levá, pravá, levá, pravá prostě zmatek!

××××××××

,, Pojďte chlapi rozjedem to tady!" byla jsem opřená o futra a pomalým krokem jsem došla ke stolu s drinkama. Očividně tu mají party. Ráda bych se připojila ale necítím se tu dobře.
,, nechci rušit ale, hele to je whiskey? Tak dám si, jo chtěla jsem říct že jsme měly už být na Sokuraii a chtěla bych se tam ještě dostat" nalila jsem si whiskey a usrkla z něj. ,,Toho se neboj. Doletíme zítra jo?" řekl trochu podnapilím hlasem Yondu. Pomalu se ke mě přiblížil.
,, Tancovat s tebou nehodlám" udělala jsem krok od něj.
,, Noták kotě pojď tančit " a už šel ke mě. Dotknul se mého ramene.
,, Tak to teda ne" řekla jsem rozhodně. Všichni kolem nás z toho Chlumu udělali kolečko. Všichni na nás koukali hlavně na mě když jsem to řekla. Očividně si na kapitána moc nedovolují. Chytla jsem jeho ruku a kopla ho do rozkroku. A když padal tak jěště do hlavy. Znovu jsem usrkla že skleničky.
,, někdo další? " všichni okolo mě jeden krok odstoupili a já se nad tím musela usmát. Tak a teď mám ode všech respekt.
,, kde je hlavni řídící místnost?" otočila jsem se 360 stupňů okolo sebe abych se porozhlédla po všech co tu byli. Nakonec jsem se rozhodla že si vyberu a snad mi to ukáže. Ukázala jsem na týpka s fialovou pletí.
,, ty, pojď sem " polknul a přešel ke mě. Chytla jsem ho za límec a zeptala se ještě jednou.
,, ptám se naposled kde je řídicí místnost" sice jsem ho pevně držela ale klidný tón jsem nechávala na povrchu místo netrpělivého.
,, U-úplně n-n-nahoře" vykoktal že sebe pustila jsem ho. On rychle odběhnul k ostatním a já jsem se jenom tomu musela ušklíbnout. Vyšla jsem z té místnosti a šla do té řídící místnosti. Jo ka vím je to dívám věta. Celkem dlouhá cesta nebavilo by mě pořád chodit nahoru a dolů. Zahla jsem k výtahu teda vypadalo to jako výtah. Zmáčkla jsem nejvyšší patro a čekala než tam dojedu. Došla jsem tam a hned se porozhlédla. Všude byly tlačítka a páky a další vymoženosti. Na můj vkus. Docela nic moc. Přece jenom Yondu má jiný styl. Hned jsem se pustila do práce. Tohle vypadalo jako zapalování nebo něco na ten způsob. Zmáčkla jsem tlačítko. Vše se najednou rozsvítilo a začalo blikat.
,, Tak jo hodná holka, hlavně klid" nikdy nic podobného jsem ještě neřídila. Ale instinkt mi doufám poradí. Tohle vypadá jako mapa planet. Kouknu se na ni a dám do vyhledávače Sokurai. Naštěstí to po mě nechce heslo což se divím. Vyhledal mi to Sokurai a já se jenom radosti usmála. Sedla jsem si na sedačku a připla si pás. Dala ruce na páky rychlosti a dalších věcí.
,,tak tohle mě bude bavit " udělala jsem úšklebek alá loki. Zatáhla jsem na kliku stiskla pár tlačítek co mi poradila intuice a vyrazila. Mačkala jsem různá tlačítka a tahala různé páky. A loď mi hlásila překročení atmosféry Xandaru. Nakonec jsem ještě přeletěla přes planetu jménem Kdovíkde. Celkem zajímavé jméno planety. I když si říkám že to jako planeta nevypadá. Nakonec jsem dorazila a s únavou vstala. Připlížila jsem se k tabuli se zajímavostmi o Sokuraii. Docela nízká gravitace převážně jenom malé oázy. Jídlo a vodu méně naleznete než třeba na Zemi. Žádné jedovaté rostliny. Většinou zvířata neznámého původu. Odstoupila jsem od obrazovky a šla k oknu. Přiložila jsem ruku na okno. Je to tady tak krásné. Málo přírody malá gravitace a přenádherná obloha. Momentálně je tady noc. Ale ty záře ty hvězdy. Naprosto nepopsatelné. Tak tohle je teď můj domov...