Draco se ve spánku začal třást. Byl to již týden, co bystrozoři vpadli na Greengrassovo panství, zatkli jeho otce a starého Greengrasse za únos, všechny tři přítomné ženy vyslechli a nakonec propustili do domácího vězení, dokud neproběhne soud. Draca, který ležel schoulený ve své cele, našel Ron Weasley a okamžitě ho přemístil ke Svatému Mungovi. Harryho k němu pustili až po základním ošetření a od té doby se od něho nehnul ani na krok. I teď se okamžitě probudil a přitáhl si vyděšeného blonďáka do náruče.
„Pst, lásko, už jsi doma. Všechno je v pořádku. Už je to pryč. Jsi v bezpečí,“ mumlal a hladil Draca po zádech. Noční můry mladíka trápily každou noc. Harry to dobře znal, věděl, že to chce čas, ale bylo mu Draca strašně líto.
„Harry,“ zašeptal Draco, „co když to zkusí znovu?“
Stisk Harryho paží zesílil, když se zhluboka nadechl: „Nezkusí. Včera mu zamítli propuštění na kauci, protože hrozí, že by se mohl přenést mimo Británii. Je jen otázkou několika dní, kdy ho odsoudí do Azkabanu. Tentokrát se z toho nedostane, o to se postarám.“
Draco se zavrtal hlouběji do Harryho objetí a potichu zamumlal: „Slibuješ?“
„Slibuji,“ zašeptal Harry, „už mi tě nikdy nikdo nevezme.“