Vyrazili do baru. Oba se potřebovali odreagovat. Zítra měli oba dva volno a tak to byla výborná příležitost. Usadili se u baru, na místě, kde před několika měsíci seděl Draco a Harry ho z dálky pozoroval.
Draco si dal víno a když pozvedl sklenku ke rtům, zaplavili Harryho vzpomínky. Takhle to vlastně celé začalo. Zakroutil hlavou, když si uvědomil, jak dlouho se snažil na blonďáka zapomenout. Nějak se to nepovedlo.
„Co se děje?“ zeptal se Draco zvědavě, když se Harry pobaveně uchechtl.
„Vzpomínám, jak jsi po zkouškách seděl na tomto místě a pil víno. Nemohl jsem z tebe spustit oči,“ přiznal Harry a lehce zčervenal.
„Já vím,“ zazubil se Draco, „doufal jsem, že třeba něco zkusíš, ale když se vzbudil Weasley, bylo jasné, že nic nebude.“
„Ty potvoro,“ usmál se Harry, „takže to bylo schválně? I ten tanec?“
Draco lehce zrudl a opatrně přikývl. Propletl si s Harrym prsty a snažil se dekódovat pocity, které v něm ten obrázek vyvolával. Bylo to zvláštní. Tolik let se nesnášeli a stáli proti sobě. A teď, teď se s Harrym cítil v bezpečí a milovaný. Usmál se, když začala hrát pomalá písnička.
„Pojď tančit,“ zašeptal Harrymu do ucha a stáhl ho ze stoličky.
ČTEŠ
Spolupráce (HP FF)
FanfictionTřicet double drabbles o tom, jak může jeden pohled změnit vše. O tom, jak vynucená spolupráce může vést k lepšímu poznání, i o tom, že ne vždy je přítel ten, od koho to čekáme a že štěstí se dá najít i tam, kde bychom ho rozhodně nečekali.
