Harry se protáhl. Seděl za stolem už několik hodin a procházel spisy, které mu Ron donesl. Jeho dovolená se blížila ke konci. Lucius byl konečně v Azkabanu, stejně jako Greengrass. Jejich manželky byly osvobozeny, protože se ukázalo, že jim manželé vyhrožovali. Narcissa měla dokonce pozměněnou paměť. Astorie Greengrassová, která sice po sňatku s Dracem toužila, ale netušila, jaký způsob donucení ke sňatku jejich otcové zvolili, byla nakonec také osvobozena a i s matkou odešly na rodinné sídlo do Francie, aby se vyhnuly veřejné ostudě.
Harry zarovnal papíry na stole do úhledného sloupce a rozhodl se, že je čas vzbudit Draca, který usnul v křesle u okna. Rozečtená kniha mu spočívala na klíně, bledá ruka lehce svírala její okraj. Harry se opatrně přiblížil. Sledoval klidný dech svého milence. Jemně mu odhrnul vlasy z čela.
„Draco, lásko,“ zašeptal, „je čas vstávat.“
Harry sledoval, jak se Draco lehce zavrtěl, povzdechl si a nakonec otevřel oči. Pousmál se.
„Och,“ zamumlal Draco, když si uvědomil, kde je, „omlouvám se, musel jsem usnout.“
„To je v pořádku,“ uklidnil ho Harry a sehnul se pro polibek, „nechal bych tě spát, ale za hodinu nás čeká tvoje matka na čaj. Myslel jsem, že se budeš chtít trochu upravit.“
ČTEŠ
Spolupráce (HP FF)
FanfictionTřicet double drabbles o tom, jak může jeden pohled změnit vše. O tom, jak vynucená spolupráce může vést k lepšímu poznání, i o tom, že ne vždy je přítel ten, od koho to čekáme a že štěstí se dá najít i tam, kde bychom ho rozhodně nečekali.
