Navštívili všechna sídla Malfoyů v Británii. Za pomoci ministerstva nechali prověřit i sídla ve Francii, Španělsku a Itálii. Po Malfoyových jako by se slehla zem.
Harry byl zoufalý. Bylo to už pět dní, co Draco zmizel, a on měl opravdu velký strach.
„Šli jsme na to špatně," vyhrkla Hermiona, která opakovaně procházela veškeré dokumenty o Malfoyově rodině, kterými ministerstvo disponovalo. V tuhle chvíli upřeně zírala na svatební smlouvu Luciuse a Narcissy. Bylo skoro vidět, jak její mozek usilovně pracuje.
„Hermiono," zavrčel Harry, když se mu zdálo, že mlčí už dlouho.
Zvedla hlavu od papíru a usmála se, když se jí v hlavě pomalu rýsoval jasný obrys řešení: „Malfoy se musel s někým spiknout. S někým, kdo má dceru, kterou by si Draco mohl vzít."
„To nám zrovna nezužuje množství možných spolupachatelů," ušklíbl se Ron.
„Vlastně nám to nechává dva, kteří jsou čistokrevní, mají dceru ve správném věku a udržují styky s Malfoyem," ušklíbla se Hermiona. „Parkinsona a Greengrasse. A vzhledem k tomu, že jsem minulý týden viděla Pansy s její matkou na večeři s Nottovými, tak myslím, že máme jasno."
„Jdu sehnat adresy Greengrassových," prohlásil Ron a po cestě ke krbu lehce stisknul Harrymu rameno a zašeptal: „Vydrž ještě chvíli."