Harry se probudil a jeho první myšlenka patřila Malfoyovi. Nechápal, jak je možné, že ho včera tak fascinoval. Byl to pořád ten stejný Malfoy. Možná už ne tak arogantní a povýšený jako ve škole, ale pořád ještě dost na to, aby se mu Harry pokud možno vyhnul.
Výjevy ze včerejšího večera se mu proháněly zamlženou myslí. Po tom, co ho Ron nachytal, se snažil na Malfoye nedívat. Ten naštěstí brzy odešel, ale myšlenek na jeho tvář a tělo se Harry nezbavil po zbytek večera a ani pozdě v noci, když ve značně opilém stavu padl do postele. A nezbavil se jich ani ráno.
Stál ve sprše a v mysli si přehrával chvíle v klubu. Jak Malfoy pil víno a olízl si kapku ze rtu. Jak odhalil svůj bledý krk. Jak kroutil zadkem při tanci. Neuvědomil si, co dělá, dokud nevyvrcholil s Dracovým jménem na rtech.
Praštil hlavou do kachliček na stěně. Přemýšlel, kdy se stalo, že ho Draco začal přitahovat. Vždyť dříve na něho působil spíš odpudivě. Když se mu v hlavě rozjasnilo, konečně mu došlo, že ta přeměna nastala už dávno. Už když Malfoy nastoupil na bystrozorský kurz a Harryho ignoroval, ho začal zajímat. Uvědomil si, že je ztracený.