Jötunheim
Čtyři polobozi nejsou schopni jakékoliv činnosti.
Tři jsou znaveni bojem s bohy. Čtvrtý, Martin, nehnutě stojí a zírá na mrtvá těla nepřátel.
Je v šoku. Měl je varovat, že zrádné bohy nesmí zabít, ale selhal.
Král ledových obrů má nyní vše, co potřebuje, aby vykonal temný obřad, před kterým jej varovala matka.
Měli by se rychle vydat na cestu a překazit ho, ale stáli by proti obrovské přesile.
Nejspíš by se ani nedostali k paláci.
Náhle se země mohutně otřese, až všichni čtyři ztratí rovnováhu a poroučí se na tvrdý led.
„Co to u všech bohů bylo?“ ptá se svých společníků Erik.
Martin chvíli mlčí, než vyděšeně odpoví:
„T-to je On...“
„Kdo "on"?“
„Ymir. Je tady. Tím otřesem dal bohům a vlastně celému světu na vědomí, že je zpět.“
Krajinou se ozve táhlý zvuk zatroubení.
„Ne!“ vykřikne hlasitě a rozčileně syn Skadi.
„To je Heimdallův roh!
Měl zaznít jen jedinkrát, při ohlášení Ragnaroku.
Bohové se svolávají do bitvy, o které myslí, že je poslední.
Asgard je napaden!“
Lukáš se okamžitě otočí k Martinovi.
„Co můžeme udělat?“
„Musíme jim pomoct. Zapojíme se do té bitvy a zlikvidujeme tolik obrů, kolik bude třeba a dáme tak Ódinovi čas k porážce Ymira.“ pronese Jakub a začne vyvolávat portál do Asgardu.
Pevnost Gladsheim, Asgard
Ódin Všeotec stojí na balkónu svého sídla a zachmuřeně pozoruje dění pod pevností.
Před branami centra moci severských bohů se šikují vojska Asgardu.
Valkýry přivádí duchy padlých válečníků z Valhally.
Pluky trpaslíků, vyzbrojených sekerami a kladivy seřazeně pochodují městem.
Ohniví obři z Müspellheimu, kteří požádali Všeotce o spojenectví, neboť se oprávněně bojí Ymira, jež nenávidí oheň, se rozestavují podél mocných hradeb.
Hrdinové Severu, polobozi s magickými kladivy a sekerami.
Nejsilnější válečníci- Jarlové na krásných koních s tasenými meči.
A bohové v zářících brněních s připravenými zbraněmi.
Kopí, sekery, meče.
Vpředu zahlédne Freyju v kočáru, který táhnou čtyři bílé kočky.
Vedle ní je připravený Tyr, bůh nebes a války. Patron bojovníků.
Njord, pán moří a větrů.
Jeho manželka Skadi, paní zimy.
Rán, bohyně mořských bouří a hurikánů.
Heimdall, strážce Asgardu, jež je všechny svolal.
A Thor. Následník trůnu.
Bůh hromu, deště a nebe.
V ruce třímaje unikátní kladivo Mjöllni.
Všeotec zvedne zrak k obzoru a v dálce spatří to, co čekal až za velmi dlouhou dobu.
Obrovská armáda ledových a skalních obrů vedená obryní Angrbodou a Lokim.
Jen jediná skutečnost jej alespoň trochu teší. Není zde spoutaný vlk Fenrir.
Ten se měl osvobodit až s příchodem Ragnaroku.
Ovšem i tak to nejspíš bude konec, neboť před armádou kráčí ten, jehož nečekal, že ještě někdy spatří.
Ledový obr, dvakrát větší, než ti nejvyšší z jeho rodu.
Je stejný, jak si ho pamatuje.
Tělo krále Thryma se změnilo do zmenšené podoby Ódinova děda.
Ymir, původní bytost.
Všeotec přikáže, ať mu osedlají jeho osminohého koně Sleipnira.
A s kouzelným kopím Gungnirem v ruce vyjíždí do čela svého vojska.
Armáda obrů se zastaví.
Ymir si zavolá své nové pobočníky a praví:
„Tak tohle je ta slavná pevnost Gladsheim. Je vidět, že se Ódin snažil. Ale marně. Do večera z ní zbudou jen trosky.“
Obrův pohled klesne na hradby.
„Podívejte! Ohniví obři zradili svou krev. Přidali se k našemu nepříteli. Zničíme je do jednoho.
Loki, dej povel k útoku.“
Loki, poslušen svého pána vykřikne jediné slovo:
„Útok!“
Skalní obři se rozeběhnou k hradbám, aby je zničili svými kyji.
A ledoví je kryjí palbou velikých ledových koulí.
Ymir napřahujíc ruku, sešle na město bohů prudkou vánici, která se však srazí s jinou.
A s blesky a se silným větrem, doprovázeným deštěm a krupobitím.
Skadi, Rán, Njord a Thor čelí moci nejstaršího z obrů.
Jejich síly se navzájem přetlačují, nicméně prvotní bytosti se nemohou vyrovnat.
Zatímco bohové bojují ve vzduchu, skalní obři drtí hradby a prolamují stříbrnou bránu.
Ohniví obři, bránící město rozpouští ledové, ledoví uhasínají ohnivé a zmrazují lidské bojovníky.
Freyja používá k boji magii, Tyr se ohání sekerou a Všeotec vrhá kouzelný oštěp do shluku nepřátel. Pokaždé zasáhne a vždy zabije.
Přes veškerou snahu se však nedaří postup obrů zastavit.
Třeskne hrom a ozve se několik výkřiků.
Všeotec se otočí tím směrem a zalapá po dechu. Jeho druhové, jež vzdorovali Ymirovi, jsou proměněni v ledové sochy.
Jediný Thor se tomu vyhnul a nyní jako blesk letí k tomu, jenž zmrazil jeho přátele.
Srážka těchto dvou sil vyústí ve výbuch a následná tlaková vlna zcela zničí hradby i část města a zabije mnoho válečníků.
Thor leží zraněný na zemi, kladivo Mjöllni kus opodál a Ymir se připravuje zabít Ódinova dědice.
V tom se však zarazí a obrátí dozadu.
Zadní voj jeho armády se kácí k zemi jako stébla posekané trávy.
Cítí obrovskou moc v dálce.
Moc, která likviduje obry snadno jako obtížný hmyz.