Don't Tell Me

By aduska12599

722K 39.8K 344

Brí má odjakživa problémy. Nikdy neměla tu vysněnou rodinu, kterou chtěla, ta její měla od toho daleko. Rodi... More

Kapitola 1
Kapitola 2
Kapitola 3
Kapitola 4
Kapitola 5
Kapitola 6
Kapitola 7
Kapitola 8
Kapitola 9
Kapitola 10
Kapitola 11
Kapitola 12
Kapitola 13
Kapitola 14
Kapitola 15
Kapitola 16
Kapitola 17
Kapitola 18
Kapitola 19
Kapitola 20
Kapitola 21
Kapitola 22
Kapitola 23
Kapitola 24
Kapitola 25
Kapitola 26
Kapitola 27
Kapitola 28
Kapitola 29
Kapitola 30
Kapitola 31
Kapitola 32
Kapitola 33
Kapitola 34
Kapitola 35
Kapitola 36
Kapitola 37
Kapitola 38
Kapitola 39
Kapitola 40
Kapitola 41
Kapitola 42
Kapitola 43
Kapitola 44
Kapitola 45
Kapitola 46
Kapitola 47
Kapitola 48
Kapitola 49
Kapitola 50
Kapitola 51
Kapitola 52
Kapitola 53
Kapitola 54
Kapitola 55
Kapitola 56
Kapitola 57
Kapitola 58
Kapitola 59
Kapitola 60
Ano/Ne
Kapitola 61
Kapitola 62
Kapitola 63
Kapitola 64
Kapitola 65
Kapitola 66
Kapitola 67
Kapitola 68
Kapitola 69
Kapitola 70
Kapitola 71
Kapitola 72
Kapitola 73
Kapitola 74
Kapitola 76
Kapitola 77
Kapitola 78
Kapitola 79
Kapitola 80
Poděkování

Kapitola 75

5.8K 322 2
By aduska12599

Sedla jsem si na volnou židli ve velkém sále, seděla jsem v rožku úplně navrchu. Měla jsem úžasný rozhled na celou třídu a nikdy blízko sebe jsem neviděla Ari, co bylo dobré znamení. Mám ji ráda jako kamarádku, ale na přednáškách nechci její společnost. Podívala jsem se na velké hodiny v sále, za minutu začíná moje první přednáška. Moc jsem se na to těšila, opravdu moc. Zazvonilo a já se podívala na plný sál studentů, tohle místo bylo stvořené pro mě. Profes vešel do třídy a já jsem se zarazila. Já ho znám, ale z kama? Postavil se k tabuli a promluvil, jeho hlas se mi zarýval do uší, něco bylo špatně. Začala jsem se třást, projel očima po sále a naše oči se střetly. Zarazil se, chvíli na mě civěl a pak se vrátil k učivu, ale když se otočil vždy se podíval na mě. Snažila jsem si udržet pozornost, ale vůbec mi to nešlo, on určitě ví, odkud se známe. Zazvonilo a všichni začali odcházet, ale já jsem se nehnula z místa. Seděla jsem a čekala. Když už tady nikdo nebyl profesor, se rozhlédl a šel ke mně. Řekla bych, že mu musí být kolem třiceti, měl vypracované břicho, které se mi rýsovalo po trikem.

„Neznáme se odněkud?" zeptala jsem se dřív, než on mohl něco říct.

„Možná." Odpověděl nervózně.

„Děje se něco? Vy nejste u výslechu." Usmála jsem se.

„Mohla bys prosím, nikomu neříct, že my dva..." nedokončil, protože jsem ho přeběhla.

„Nevím, přesně o čem mluvíte." Podivila jsem se.

„Brittany, nehraj se na blbou, byl to jen úlet." Řekl.

„Ale já fakt nevím, o čem mluvíte." Hájila jsem se.

„No ty moc dobře víš, o čem mluvím." Vykřikl rozčileně.

„Já se moc omlouvám, ale byla jsem přes půl roku v kómatu a dost věcí si nepamatuji." Dívala jsem se do země.

„Tím je všechno vyřešeno a měla bys jít." Oddechl si.

„Takže jsme spolu spali." Udělala jsem z toho závěr.

„Chodili jsme spolu."

Chci vám říct, že jste úžasný a ještě jedna věc, která se týká tohohle příběhu, měla jsem naplánované, že konec měl být už v 72. kapitole, takže tohle je mimo plán, všechno co jsem napsala jsem musela improvizovat, protože nevím o čem psát, ale už mě něco napadlo, aby to nebylo nudné.

Continue Reading

You'll Also Like

75.1K 2.3K 38
Sedmnáctiletou Jordynn postihne rodinná tragedie, proto je nucena opustit svůj domov a nedobrovolně žít jeden rok s rodinou matčiny kamarádky z unive...
306K 7.2K 43
Neměla jsem ráda svůj život. Chyběla mi milující rodina. Otec byl pořád v práci nebo zavřený ve své pracovně a matka se starala o všechny plesy, kter...
32K 748 74
Noah Lewis, který se ve škole představuje jako nejlepší fotbalista školy a má dvě skupiny lidí - ti, kteří ho milují a ti, kteří ho nenávidí. Do druh...
179K 7K 32
„Nesnáším tě." Zakřičela jsem na něj. „Přimněju tě změnit názor." Uchechtl se zatím co já měla sto chutí vybouchnout. „Jak?" „Dej mi čas dokonce rok...