Don't Tell Me

Kapitola 51

„Kde máme naši šikulku?" zařval táta na celý dům.

„Tady." Zaječela jsem ode dveří. Bylo mi jasné, že paní ředitelka už volala.

„Měli bychom to oslavit." Navrhne táta.

„Určitě." Usměju se.

„Kdy dojde máma?" zeptám se.

„Pozdě, máme celý dům pro sebe, co takhle objednat pizzu?" usmál se.

„Zavoláš tam? Já zatím vyberu film." Řekla jsem a šla do obýváku. Podívala jsem se na kupu cédéček, na co se budem dívat? Pak mě napadlo, že se podíváme na Rain Man, už dlouho jsem to neviděla. Zapnula jsem televizi a sedla si na sedačku.

„Na co se budem dívat?" zeptal se táta a sedl si vedle mě.

„Na Rain Man." Odpověděla jsem.

„Dobrá volba." Zasmál se. Za půl hodiny nám přivezli pizzu a máma by nám dala, kdyby viděla, že jíme v obýváku. 

Film skončil a my jsme si začali bavit o různých věcech. Táta byl vtipálek, takže si vážných věcí udělal srandu. Máma byla pořádná paní domu, všude bylo uklizeno, nikde nebyl prach, když došla unavená domů, stejně ještě uklízela. Já jsem umývala nádobí nebo ho dávala do myčky. Uklízela jsem si pokoj a v sobotu vysávala. Někdy přemýšlím, co dělali rodiče, když jsem byla v kómatu. Nemohli půl roku sedět doma. Nechtěla jsem si zeptat, protože by je to bolelo. Od té doby co jsem doma, se o tom nebavíme, nevadí mi to.

„Máš domácí úkoly?" zeptá se táta.

„Jo, ale ten počká, mám ještě čas." Usmála jsem se.

„Mámě ani muk." Zasmál se.

„Jasně tati." Řekla jsem. Podívala jsem se na hodiny, uznala, že bych měla začít dělat domácí úkol, ale komu by se chtělo? Ještě jsem si s tátou hodinu povídala.

„Ale teď opravdu by sis měla jít udělat domácí úkol." Řekl přísně.

„Dobrou tati." Řekla jsem a vrhla se do matematiky. Bylo fajn si popovídat s tátou, ale to jsem nevěděla, že tátu vidím naposled.