Zoe's POV
Probudila jsem se se strašným bolehlavem a vůbec jsem nevěděla kde se to vlastně nacházím. Až po nějaké době jsem si uvědomila co se stalo na základně a začala se dívat okolo, když v tom jsem si uvědomila, že jsem se nacházela v podobné místnosti jako se nacházel můj otec před dvěma lety.
Nevěděla jsem,kde se nachází Pierre a já se potřebovala ujistit, že je v pořádku,tak mě nenapadlo nic jiného než jít ke dveřím a začít protestovat,tak aby mě ti, kteří tady hlídali mě uslyšeli a taky se tak stalo.
Jeden se Sánchezových nebo Pierrézových lidí přišel k mé celé, otevřel ji a než jsem stihla nějak zareagovat,kopl mě nohou do hrudi, což způsobilo mé spadnutí na zem.
Ten strážný mi dal na ruce, které jsem měla za zády pouta,zvedl mě a agresivně mě žduchal pryč z cely na chodbu a já se snažila zapamatovat každé místo,kudy jsme prošli,abych věděla,jak se odsud společně s Pierrem dostat. Ale byla jsem tam zažraná do pozorování mého okolí, že jsem si vůbec nevšimla, že jsme zastavila a než jsem mohla něco říct ten strážný mi sundal pouta a agresivně mě žduchl do další místnosti, kterou hned na to zavřel.
Tvrdě jsem spadla na tvrdou zem a nehnula se z místa , protože jsem se to snažila rozdýchat,ale i o tohoto jsem byla vyrušena.
" Zoe?" Podívala jsem se směrem,odkud ten mně povědomí hlas přicházel a když jsem viděla Pierrův oddechující pohled,hned jsem se zvedla a objala jsem ho a on mě objal na zpátek.
Když jsme se od sebe odtáhli tak jsem se na Pierra zmateně podívala a on věděl, že se budu chtít ptát.
" Jak dlouho tady jsme?" Zeptala jsem se ho zmateně,ale díky Pierrovýmu výrazu jsem věděla, že to taky neví.
" To nevím. Myslím, že jak jsme omdleli,píchli nám nějaký sajrajt,abychom se dlouho neprobudili. Ale co tady děláme?" Tentokrát to byl Pierre, který se mě zmateně zeptal a já hned věděla,jak mu co nejupřímněji odpovědět.
" Chtějí nás zabít a myslím, že už to nebude trvat dlouho." Viděla jsem jak Pierre znervózněl,tak jsem pokračovala dál. " Ale to nedopustím. Dostaneme se odsud. Neboj se." Ujistila jsem ho s příjemným úsměvem na tváři, který mu taky oplatil.
" Co budeme dělat?" Zeptal se mě s větší vážnosti v jeho hlase a já si až teď uvědomila, že jsem neměla vůbec žádný záložní plán, což děsilo nejen Pierra,ale i mě.
" To fakt nevím." Odpověděla jsem mu upřímně,a když jsem viděla, že Pierre znovu otevíral pusu na to, že něco řekne dva strážníci, vtrhli do místnosti a znovu nás omráčili.
Já a i Pierre,my oba jsme věděli, že nemá cenu se bránit. Věděli jsme, že se to dřív nebo později stane a teď můžeme jen čekat co bude následovat dál.
Max's POV
Už to byl týden co jsem naposledy viděl Charlese a rozhodně to nebyla náhoda, protože nikdo z jeho blízkých přátel, a ani jeho rodina ho poslední týden vůbec neviděla.
Taky jsem se dozvěděl, že Zoe a Pierre byli taky uneseni, což mi začalo dávat větší smysl,ale věděl jsem, že jestli je nenajdeme včas,tak umřou všichni tři.
Věděl jsem, že to tak nechat nemůžu, takže jsem se vydal na základnu ve Washingtonu DC. Po několika namítkách, kvůli tomu, že mě nechtěli pustit dovnitř se konečně objevil Steve a pustil mě dovnitř.
Po cestě mi vysvětlil co se tady před týdnem stalo a taky to, že se chystají na zásah. Přišli jsem do velína a postavili se kolem kulatého stolu společně s Robem a ještě několika členy Speciální jednotky.
" Poslouchejte. Máme plán, máme strategii,ale jediný co nemáme je lokace. Potřebujeme vědět,kde se ti dva,nebo spíše teď ti tři nacházejí. Nějaké nápady?" Zeptal se všech vážně Steve a já radši zůstal potichu, protože se tohle mě zrovna dvakrát netýkalo.
"Vysledovat je pomocí sledovače. Má ho Zoe a Wesley taky." Řekla jedna holka z jednotky,ale Steve a i Rob si jenom povzdechli a když se na ně všichni včetně mě zmateně podívali,Rob začal mluvit.
" To už jsme zkoušeli. Wesley musel Agentce Kravitz vyříznout její sledovač a sobě ho musel vyříznout taky." Vysvětlil nám všem Rob a mě v ten moment něco napadlo.
" Ale pořád to nějak jde." Všichni na mě obrátili pohled a zmateně se na mě podívali. " Před pře-sezónním testováním , všichni jezdci museli projít zdravotními testy a během toho nám píchali čipy,tak aby nás mohli najít, kdybychom se včas nedostavili na závod z neznámých důvodu. Myslím, že by je šlo pomocí tohohle vysledovat." Vysvětlil jsem všem, okolo stolu a Steve se zoufale podíval na Roba, který mu to odkýval a Steve se následovně podíval na jeho jednotku.
" Rob nám vysleduje jejich polohu a my je najdeme. Převlečte se. Jdeme do boje." S těmito slovy všichni kývli a opustili místnosti, kromě mě,Roba a Steva, který se na mě vážně podíval.
"A ty zůstaneš tady a budeš pozorovat situaci z povzdálí společně s Robem." Jenom jsem to Stevovi odkýval a on to vzal jako mou konečnou odpověď a stejně jako ostatní před chvílí,taky opustil místnost, takže jsme tady zůstali jen já,Rob a několik pracovníků.
Zoe's POV
Poté co jsem se z dalšího omráčení probudila , jediný věci, které jsem si všimla byli dveře,ale když jsem se o něco víc zorientovala, všimla jsem si dvou židlí a dvou osob, které na nich seděli a já si v ten moment uvědomila , že tohle vypadalo jako z toho strašného snu, které se mi zdál pár měsíců zpátky.
Piere, který seděl na jedné ze dvou židlí,ale jeho pohled nebyl vystrašený,jenom neutrální, což si myslím že se naučil z těch tří týdnů co byl na základně.
A Charlese, který seděl na druhé židli a jeho pohled byl starostlivý,ale jinak smířený s tím,co se zachvíli odehraje.
Navázala jsem s Charlesem oční kontakt s smutně se na něho podívala a když už jsem mu chtěla něco říct,byla jsem vyrušena Sánchezem, který přišel do místnosti s mečem v jeho ruce a postavil se za Pierra a Charlese. Pokusila jsem si sundat pouta, pomocí vykloubení palce,ale v ten moment jsem si uvědomila, že mi svázali palce a já s tím nemohla nic dělat. Sánchez věděl, že jsem se o to pokusila tak se jenom na mě podíval a šibalsky se na mě usmál.
" Jsem rád, že jste se konečně probudila Agentko Kravitz. Sice to trvalo několik hodin,ale jste tady a já pro vás mám úkol." Věděla jsem kam s tím směřuje a vůbec jsem na to nebyla nachystaná.
" No vlastně ne pro vás,ale tady pro vašeho přítele Charlese." V ten moment mě jeden z jeho lidí agresivně vzal a posadil mě na židli, ze které si Charles stoupl a podíval se na mě.
" Vysvětlím vám váš následující úkol Charlesi. Vy budete důvodem, buďto zlomeného srdce vašeho nejlepší kamaráda Pierra nebo nenávisti vaší přítelkyně Zoe. Jeden umře a jeden přežije a to nejlepší. Je to jenom na vás."
Viděla jsem ten zlomený výraz Charlese. Nevěděl koho si vybrat a já kdybych byla na jeho místě,taky bych nevěděla,ale nechtěla jsem být ten důvod Pierrovýho konce života, který by s Kikou mohl mít dost dlouhý.
Nechtěla jsem to udělat,ale byla jsem už dávno smířená se smrtí,tak jsem si stoupla a se slzami v očích jsem se otočila na Sáncheze, který se na mě ďábelsky usmíval.
" Nenechám Charlese,aby si vybral a nenechám svého bratra,aby umřel. Takže si vezměte mě." Řekla jsem se zlomeným hlasem a viděla jsem jak se Pierrovy hrnou slzy do očí,e nemohla jsem s tím nic udělat.
Když jsem se dívala na Pierra a pohledem mu říkala, že všechno bude v pořádku,tak jsem pocítila ostrou bolest v mém břiše a v ten moment jsem věděla, že je konec.
" S radostí." Byli Sánchezova slova, když zabodl svůj meč do mého břicha a hned na to ho vytáhl,tak abych pocítila více bolesti,ale hned na to jsem slyšela výstřel a rozmazaně jsem viděla jak Sánchezovy proletěla hlavou kulka a spadl na zem.
Neudržela jsem se na nohou a taky se zřítila na zem. Cítila jsem krev v mé puse a moje víčka začínali být fakt těžký,ale já odmítala odejít.
Cítila jsem jak mi někdo zatlačil na ránu a já sykla bolestí,ale hned na to se mi zavírali oči,i když jsem nechtěla, neměla jsem na výběr a zavřela oči.
" Zůstaň se mnou Zoe. Zůstaň se mnou." Byli poslední slova, které jsem slyšela, před tím, než jsem znovu a naposledy upadla do bezvědomí.
Věděla jsem, že se z tohoto nedostanu živá a tady jsem měla výsledek,ale zároveň jsem byla ráda, že jsem mohla zachránit Pierra a Charlese. Ti dva budou žít dlouhý a krásný život, zatímco já je budu pozorovat z nebe....
THE END...
A/N: Jako takhle.... nezapomněla jsem... takžeeee joooo... Nashledanou u dalšího příběhu 🫡
-Nat💪🫡