Little sister which I love

Žárlí -5

Zayn:

Když jsem ji viděl, jak se před domem líbá s Lukem, myslel sem, že puknu vzteky. A když mi potom řekla, že je šťastná, krev se ve mně přímo vařila. Já jí ještě ukážu. Vzal jsem si bundu a šel jsem za Perrie.

Jess:

Zayn mě včera večer nehorázně naštval. Jestli si myslí, že když teď přileze a já se rozteču štěstím, že o mě konečně stojí, tak to se teda šeredně plete. Jen ať na Luka žárlí, ať ví, co já prožívala, když jsem ho viděla jak se oblizuje s tou peroxidovou nádherou. Už mě nebavilo užírat se myšlenkami na Zayna a tak jsem se šla obléct, abych mohla dolů na snídani.

"Dobrý ráno." Pozdravila jsem všechny, když jsem přišla do kuchyně. U stolu seděla El s Louisem, Harry s Clare, Liam se Soph a Niall. Zayn ani ta jeho nádhera tu naštěstí nebyli.

"Dobrý. Vy jste si včera něco se Zaynem udělali?" Pozdravili mě a pak se na mě otočil Lous. Bože, musí ho teď vytahovat?

"Ne, proč?" Hrála jsem blbou a vyndala jsem si z lednice jogurt. Sedla jsem si ke stolu a podívala jsem se na hodiny. Za pět minut jedenáct. V půl dvanáctý pro mě má přijet Luke.

"Jen že včera odešel těsně po tom, co jsi přišla a slyšel jsem, že jste na sebe nějak křičeli." Super, sice všichni ví, co k němu cítím díky tomu pitomímu videu, ale rozhodně nepotřebuju, aby mě tady někdo litoval nebo aby rozebírali můj milostný život.

"Jen jsme se na něčem neshodli." Řekla jsem prostě a vyhodila jsem kelímek od jogurtu.

"Kvůli Lukovi?" Promluvil najednou Harry a já myslela, že se udusím. Nechápavě jsem se na něj otočila a Clare mu vrazila pohlavek. Niall chtěl něco říct, ale přerušil ho zvonek. Díky bohu.

"Já padám, dneska už asi nepřijdu tak se tu mějte." Vzala jsem si mikinu a běžela jsem ke dveřím. Můj milovaný bráška mě, ale ještě zastavil.

"S kým jdeš a kam?" Začal s výslechem, jako to dělává máma.

"Jdu s Luke a kam tě nemusí zajít. Už jseš jak máma." Odsekla jsem mu a rychle jsem vyběhla ven. Hled jsem Lukovi padla okolo krku a vášnivě jsem ho políbila.

"Páni, za co jsem si takoví polibek zasloužil?" Zasmál se, když jsme se od sebe odtrhli.

"Za to, že jsi mě zachránil z toho výslechovýho pekla." Usmála jsem se na něj a nasedla jsem k němu na motorku. Netušila jsem kam jedem, ale v tuhle chvíli mě to ani moc nezajímalo. Jediný, nad čím jsem přemýšlela, bylo to, že jsem s Lukem.

"A jsme tady." Zastavil na menším skalním výběžku na Temží. Byl tu opravdu nádherný výhled na řeku a na Londýn.

"Páni, je to tu úžasné." Hlesla jsem užasle a dala jsem mu pusu.

"A to ještě není všechno." Zatvářil se tajemně, vzal mě do náruče a šel se mnou někam mezi stromy.

"Tak prosím madam." Postavil mě na zem a přede mnou byl nádherně nazdobený stůl se svíčkami a plno jídlem.

"Je to úžasné, děkuju." Padla jsem mu okolo krku a dlouze jsem ho políbila. On mi potom odsunul židli a já se posadila. Bylo to opravdu úžasné. Povídali jsme si, smáli se, on mi vyprávěl různé historky z jejich turné a já jemu zase jaký byl Niall, když byl malý. Bylo to opravdu úžasné. Ovšem jen do jedné chvilky.

"Miluju tě." Šeptl mi do vlasů, když jsme seděli spolu na velkém kameni a pozorovali jsme pomalu usínající Londýn. Nevěděla jsem co mu mám říct. Mám ho ráda, ale miluju Zayna.

"Já tebe taky." Špitla jsem a on se ke mě naklonil a políbil mě.

"Ale, ale, kdopak to tu je." Ozval se z námi pisklavý hlas a já se nasupeně otočila. Stála tam Perrie a Zayn celý rudý vzteky.

"Snad máš oči příšero, ne?" Odsekla jsem jí a zvedla jsem se k odchodu. Luka na nás nechápavě koukal.

"Co se tu děje?" Zeptal se Luke, já se na něj otočila, chytla ho za ruku a táhla jsem ho pryč, protože jsem věděla, že Perrie asi za chvíli vyletí z kůže potom, jak jsem jí řekla.

"Co to tam bylo?" Zeptal se mě u motorky Luke.

"Nic, jen...moc jsme si s Perrie nesedli. A teď už pojeď, začíná mi být zima." Udělala jsem psí oči a on už to nechal být.