Jedu domů -20

1K 57 0
                                    

Sedla jsem si na lavici a on si přesedl vedle mě. Chvíli jsme tam oba jen tiše seděli a pozorovali jsme třpytící se hladinu bazénu.

"Tak co jsi chtěla?" podíval se na mě Zayn a usmál se. Hlasitě jsem polkla a odhodlala se promluvit.

"No, víš…jak mi teď nebylo v poslední době dobře?" zeptala jsem se ho a on přikývl.

"No, byla jsem u doktora a já…..jsem…..těhotná." Zaynův úsměv zamrzl a potom úplně zmizel. Chvíli na mě jen vyděšeně zíral, ale potom se zvedl a nervózně přecházel po verandě.

"T-to není možný," hlesl a zajel si rukou do vlasů, díky čemuž si rozcuchal účes, ale vůbec mu to nevadilo. Už mě nebavilo ho jen tak pozorovat, a tak jsem se zvedla přešla jsem k němu. Vzala jsem jeho ruku do té své a přiložila ji na své bříško. Nechápavě na mě díval a já se pousmála.

"Tady, tady roste naše miminko," usmála jsem se ještě víc a čekala, že se taky usměje, ale on udělal přesný opak. Zamračil se ještě víc, vytrhl mi ruku a zase zběsile přecházel po verandě. Mně už se do očí nahrnuly slzy, protože jsem tušila, že tohle nedopadne dobře.

"Jess, t-to nejde. Nemůžeme mít dítě. Ty jsi ještě moc mladá a já mám teď rozjetou karieru. T-to prostě nejde?" Díval se mi zpříma do očí a já nechtěla uvěřit tomu, co právě řekl.

"Takže, ty chceš naše dítě zabít?" špitla jsem a on nesouhlasně zakroutil hlavou.

"To jsem neřekl. Jen si myslím, že by to byl nejlepší nápad a nebo ho dát po narození k adopci." Pohladil mě po tváři a ruku tam chtěl nechat, ale já ho odstrčila a setřela jsem si slzy, které už mi tekly po tvářích.

"Tak ty si myslíš. Pro tebe je důležitější tvoje kariéra než vlastní dítě. Ale víš co? Mně teda ne. Je mi úplně jedno, že nedokončím střední, je mi jedno, co si o mně budou lidi říkat. Já se toho drobečka nevzdám!" zakřičela jsem na něj a vběhla jsem do domu. Podle toho, jak se kluci tvářili, už jim El řekla, že jsem těhotná.

"Jess," slyšela jsem Niallův hlas, ale bylo mi to jedno. Vyběhla jsem do pokoje, kde jsem doteď měla věci a zamkla se. Sesunula jsem se na postel a naplno se rozbrečela. Pořád na mě někdo klepal, ale já to ignorovala. Po chvíli jsem vzala papír a tužku a začala jsem psát dopis pro Zayna. Když jsem ho konečně dopsala, dala jsem ho do obálky a k němu jsem přidala i fotku našeho miminka. Obálku jsem zalepila a schovala jsem si ji do poslední tašky, která tu zbyla. Když jsem scházela schody dolů, slyšela jsem, jak Niall křičí na Zayna. Jen jsem nakoukla do obýváku a když mě Niall uviděl, vzal klíčky od auta a šel za mnou ven. Celou cestu jsme byli oba zticha, až když Ni zaparkoval, na mě promluvil.

"Jess, já….sice jsem naštvaný, že jsi tak nezodpovědná, ale…..nechci aby se tobě nebo tomu malému něco stalo. Naši tě budou určitě podporovat a já taky," řekl a já ho s malým úsměvem objala.

"Jsi ten nejlepší bráška na světě," špitla jsem a on mi dal pusu do vlasů. Pomohl mi s taškami k odbavovací hale a pak se se mnou začal loučit.

"Ni, můžu tě poprosit, jestli to dáš Zaynovi?" zeptala jsem se opatrně a dala jsem mu tu obálku. Sice se mu moc nechtělo, ale nakonec souhlasil. Rozloučili jsme se a já nasedla do letedla.

Zayn:

Když mi Jess řekla, že je těhotná, nevěděl jsem, co to do mě vjelo. Vyvolalo to ve mně vzpomínky na Perrie a začal jsem na nic křičet. Nechtěl jsem na ni být tak hrubý, ale prostě jsem vybuchl. Taky mi to dal potom Niall pěkně sežrat. Mám od něj pořádnýho monokla a natržený ret.

"Sakra, já jsem takovej debil." Kopnul jsem vztekle do židle a ta se převrátila. Zajel jsem si prsty do vlasů a sesunul jsem se podél zdi k zemi a rozbrečel jsem se.

"To máš pravdu, jsi debil," objevil se mezi dveřmi Niall a já čekal, že mě jde znovu zmlátit. On mi ale místo toho podal nějakou obálku. Nechápavě jsem se na něj díval.

"Je od Jess. Dala mi jí než odletěla," vysvětlil mi, když poznal můj nechápavý výraz. Vzal jsem si ji od něj a on odešel. Přesunul jsem se na postel a z obálky jsem vyndal dopis a začala jsem číst.

Milý Zayne,

je mi líto, jak to dopadlo. Nevím, co to do tebe vjelo. Myslela jsem, že budeš šťastný jako já, ale to jsem se zřejmě mýlila. Vždycky jsem tě milovala a myslela jsem si, že ty mě taky, ale teď si tím nejsem vůbec jistá. Prožili jsme spolu spoustu krásných, ale i horších chvílí. Nikdy nezapomenu na to, když jsi mi poprvé řekl, že mě miluješ. Nikdy nezapomenu na tvoje oči, vlasy a na tvé doteky. Budeš mi, tedy nám, moc chybět a snad se ještě někdy shledáme. Prosím, nehledej mě. Jelikož vím, že mě neposlechneš a budeš mě hledat, odjíždím z Anglie. Měl bys vědět, že si to dítě nechám a doufám, že ti nebude vadit, když tě uvedu do rodného listu.

S láskou, Jess

Ten dopis jsem sevřel silně v ruce a poté jsem s ní praštil do kraje postele. Na zem spadla ta obálka a z ní vypadla černobílá fotka. Zvedl jsem ji, a když jsem si ji pořádně prohlédl, zjistil jsme, že je to ultrazvuk.

"Kurva, všechno jsem podělal."

Little sister which  I loveWhere stories live. Discover now