Little sister which I love

Jméno? -25

Zayn:

Jakmile jsem uslyšel ten nádherný dětský pláč, oddechl jsem si. Už je to za námi.

"Gratuluji maminko a tatínku, máte dceru," usmála se na nás sestřička a já se otočil na Jess, která se ještě pře chvilkou usmívala.

"Jess?" zeptal jsem se jí a pohladil ji po tváři. Jenže úsměv mi hned zmizel, když jsem si všimnul, že se její oči začínají zavírat.

"Ztrácíme ji!" zakřičel někdo a já se zmateně díval okolo sebe. Jedna sestra mě chytla za ruku a táhla mě ven. Než jsem se stačil na cokoliv zeptat, dveře se zaklaply a já zůstal stát na chodbě se zmateným výrazem. Z dálky jsem slyšel hlasy kluků, kteří u mě byli během chvilky.

"Tak co taťko, už jsem strejda?" zasmál se Niall a já nepřítomně kývnul. Nemohl jsem teď myslet na nic jiného než na Jess.

"Bro, co se děje?" dal mi ruku na rameno Harry a já se na něj podíval uslzenýma očima.

"Nevím, chvilku potom, co se malá narodila, Jess zavřela oči a oni mě vyhodili ven," špitl jsem a všichni na mě vyděšeně zírali. Niall už měl také slzy v očích a holky už brečely.

Po nekonečné hodině čekání, konečně přijde doktor a my doufáme, že nese jen dobré zprávy.

"Co se stalo? Jak jí je?" zeptali jsme se s Niallem najednou. Doktor se pousmál a poté se podíval do papírů, které držel v rukou.

"Takže, slečna Horan má jen jednu funkční ledvinu, což je při porodu a jakékoliv větší zátěži rizikové. Její tělo bylo příliš vyčerpané, ale podařilo se nám situaci zachránit a slečna už je na pokoji a spí. Během několika hodin by se měla probudit. Pokud ji chcete vidět, je na pokoji 14 a dcerku hned přivezeme. Sestra za vámi poté přijde ohledně papírů, ale to až se slečna probere." Po jeho slovech se mi nehorázně ulevilo a ostatním také. Vydali jsme se hned za Jess do pokoje. Hned jak jsem otevřel dveře, jsem ji uviděl, jak leží na posteli, má zavřená víčka a pomalu oddechuje. Sednul jsem si vedle její postele a chytl ji za ruku.

"Klid Zayne, doktor říkal, že už je to v pořádku." Poplácal mě po zádech Liam a já se malinko pousmál. Najednou se otevřely dveře a v nich se objevila mladá sestřička a v rukou držela růžovou peřinku s naší dcerunkou. Hned jsem si jí od ní vzal. Byla překrásná. Nosánek a pusinku měla po Jess, ale očička měla po mně.

"Zayne," drcl do mě Louis a tím mě probral z přemýšlení nad tím malým zázrakem. Otočil jsem se čelem k posteli a viděl jsem, že se Jess pomalu probouzí.

"Ahoj lásko," usmál jsem se na ni a ona mi také věnovala jeden z jejích nádherných úsměvů, který se zvětšil hned, jakmile uviděla, koho držím v rukou. Natáhla ke mně ruce a já jí naší dcerku předal. Musím říct, že Jess to s miminkem opravdu slušelo. Byl to nádherný pohled na dvě osoby, které mi změnily celý život a já jsem za to rád.

"Je překrásná," rozplývaly se nad ní holky a kluci samozřejmě také.

"A jak se bude jmenovat? Ještě jste nám neřekli, jaké jméno jste vybrali," promluvil Niall a my se na sebe s Jess usmáli.

"Caroline," usmála se.

"Takže Caroline Horan nebo Malik?" zeptala se El a já se zasmál.

"Emily," oni se na mě nechápavě podívali.

"Bude to Caroline Emily Malik (Horan)," řekl jsem pyšně a políbil Jess na čelo. Harry najednou vyprskl smíchy a všichni jsme se na něj otočili s nechápavými pohledy.

"C-co Vám t-ten prcek udělal, ž-že jí dáváte t-tak dlouhý jméno," vylezlo z něj mezi dalšími záchvaty smíchu. Lehce jsem se zamračil a bouchnul ho do ramene. On hned zvedl ruce v obranném gestu, ale stále se nepřestával smát.

Jess:

Už týden jsme s Caroline doma. Tedy, spíš u kluků ve vile. Zayn nám už hledá vlastní byt, ale zatím chce, abychom bydleli tady, kdyby musel pryč, tak abych nebyla doma sama. Máma s tátou za námi přijeli do porodnice a to jste měli vidět, jak byli oba poprdění. Pravda je, že mi celé těhotenství pomáhali a podporovali mě, ale i tak jsem se trochu bála, jak se budou chovat.

"Jdu s malou ven." Nakoukla jsem do obýváku a všichni se na mě otočili.

"A nemám jít s tebou?" usmál se na mě Zayn a já zakroutila hlavou.

"Ne, to je dobrý. Pojedeme jen do parku," ujistila jsem je a vyvezla kočárek ven. Caroline během chvilky usnula s já si zajela koupit ke stánku zmrzlinu. Sedla jsem si na lavičku u dětského hřiště a pozorovala jsem děti, jak si hrají. U jedné z postav jsem se ale zastavila. Měla kratší blond vlasy a růžovými konečky a před sebou tlačila kočárek. Když se na mě otočila, jen se zašklebila a jela rovnou ke mně.

"Ale, ale, slyšela jsem, že už jsi porodila." Naklonila se nad kočárek a strčila dovnitř tu svojí hnátu se zmalovanýma nehtama.

"Nesahej na ni!" sykla jsem naštvaně a Perrie tu ruku vyndala.

"Nemysli si, že jsem se Zayna jen tak vzdala. Tohle bude teprve začátek," zasmála se a jela pryč. Nechápala jsem, co tím myslí, ale jedno mi bylo jasné, že se nám opět přimotá do života. Jela jsem tedy rovnou domů. Nechala jsem stát kočárek v chodbě a já se zavřela v ložnici.

Neznámý:

To, že se Jess potkala s Perrie, nebyla náhoda. Perrie to měla předem naplánované, a když sahala do kočárku, odebrala malé Caroline trochu slin, aby mohla uskutečnit svůj plán.

"Dobrý den," pozdravila sestřičku, která vyšla z ordinace.

"Dobrý, přejete si?" zeptala se jí a ona jí podala dvě malé tyčinky se dvěma dívčími jmény. Caroline Emily Malik a Jade Edwards.

"Ano, potřebovala bych, jestli by jste mohli provést testy otcovství." Šáhla do kapsy a vytáhla z ní obálku, ve které bylo pár Zaynových vlasů.

"Jistě, za týden budete mít výsledky," usmála se na ni sestřička a zase odešla do ordinace.

"Jen počkej. Zayn bude můj a nikdo mi ho nevezme," zasmála se a jela do svého bytu. Perrie vzala i trochu slin své dceři, ale když lepila jmenovky, prohodila schválně vzorky. Měla v plánu říct Zaynovi, že ho Jess podvedla, a že malá Caroline není jeho, kdežto její Jade je jeho dcera.