Je to holčička -24

1K 49 0
                                    

Z chodby se ozval smích a během chvilky se v obýváku vynořila El a Sophie.

"Holky, díky bohu," hlesla jsem vyčerpaně a ony se na mě vyděšeně podívaly.

"Jess, bože, co se děje?" vyjekla El a obě se ke mně hned rozeběhly.

"No, už asi půl hodiny to vypadá, že ta malá uličnice chce ven," pousmála jsem se a ony na mě chvíli zmateně koukaly, než jim to došlo.

"Proč jsi nezavolala Zayna?" vyjekla Soph a vážně se na mě podívala.

"Já mu volala, ale on mi to nebr-ÁÁÁÁÁ," ani jsem to nedořekla a přišla další kontrakce a mnohem silnější.

"To nevypadá dobře, jdu volat sanitku." Popadla El mobil a odešla do kuchyně. Během pár minut už mě nakládali do sanitky a jeli se mnou do nemocnice, zatím co holky se snažily sehnat kluky.

Zayn:

"Stejně to bude divný, až budou mít Zayn a Louis mimčo. Už to bude takový….jiný," řekl zamyšleně Harry.

"Ale no tak, bro, my na Vás nezanevřemě, to se nemusíš bát," uklidnil ho Louis a já jen souhlasně kývnul.

"Tak vystupovat, jsme tu," ohlásil Liam, když jsme zastavili před naší vilou. Všichni jsme vystoupili a ani jsme nestihli otevřít dveře, protože se rozlétly a v nich stála naštvaná El a hned za ní Soph.

"Jé, čau holky. Stalo se něco?" usmál jsem se na ně a ony zrudly ještě víc. Co jim sakra je?

"Jestli se něco stalo? Ty si neumíš zapnout mobil nebo co?" vyjela na mě Sophie a já na ně nechápavě zíral. Moment.

"Kde je Jess?" zeptal jsem se jich hned, když jsem jí nikde neviděl. Většinou nás vítala jako první, když jsme se vrátili ze studia.

"Chceš vědět kde je? Je v nemocnici. Už asi před půl hodinou ti volala, ale tys jí to nebral. Kdybychom s El nepřišly, zřejmě by se vaše dcera narodila tady v obýváku!" křičela na mě, ne, ona na mě přímo řvala. Zřejmě mám asi delší vedení, protože mi to chvíli nedocházelo.

"Sakra," zaklel jsem, vytrhnul jsem Liamovi klíčky od auta a už jsem jel do nemocnice.

"Dobrý den. Před chvílí k Vám přivezli Jessicu Horan, nevíte, kde bych ji našel?" zeptal jsem se starší ženy, která stála za recepčním pultem. Ona něco naťukala do počítače a pak se na mě usmála.

"Je ve třetím patře a před chvílí ji odvezli na porodní sál," usmála se na mě a já se rozeběhnul k výtahu.

"Do háje." Vztekle jsem kopnul do výtahových dveří, které se nechtěly otevřít. Rozhlédl jsem se po chodbě a můj zrak se zastavil na schodech. Okamžitě jsem se po nich rozeběhnul až do třetího patra a bylo mi jedno, že už mi dochází dech, prostě jsem běžel až k porodnímu sálu, před kterým jsem narazil do jedné ze sestřiček.

"Hou, hou. Tam nemůžete. Musíte si počkat venku," zastavila mě, ale mně to bylo jedno. Prostě jsem tam vtrhnul.

"Kurva Zayne, kde jsi byl?" zařvala na mě Jess, která ležela na porodním lůžku, zhluboka dýchala a po čele jí tekly pramínky potu.

"Promiň, nějak jsme se s kluky zakecali a já si zapomněl zapnout telefon. Ale už jsem tady," omluvně jsem se na ni usmál a políbil ji na čelo. Chytla mě za ruku a zmáčkla mě tak silně, že jsem myslel, že mi tu ruku rozdrtí.

"Tak maminko, tatínka už tu máme taky, tak můžeme začít." Přišel na sál starý prošedivělý doktor a na rukou měl bílé gumové rukavice.

"Tak Jessico, zhluboka dýchejte a zatlačte," pobídnul ji a ona tak udělala. Mně se najednou zamotala hlava a obklopila mě černota.

Jess:

Když se ve dveřích objevila Zaynova černá hlava, ulevilo se mi. Věděla jsem, že na to nejsem sama.

"Tak Jessico, zhluboka dýchejte a zatlačte," pobídnul mě doktor a já tak udělala. Najednou Zaynův stisk povolil a Zayn sebou šlehnul na zem celý bledý. Sestra hned přinesla vodu a vylila mu jí na hlavu. Prudce se posadil a zmateně se rozhlížel kolem sebe. Po chvilce se vzpamatoval a zase byl na nohou.

"V pořádku?" podíval se na něj doktor a on jen mlčky přikývl.

"Tak dobrá, ještě jednou a pořádně," usmál se na mě a já sesbírala všechny poslední síly, které jsem v sobě našla a pořádně zatlačila. Porodním sálem se roznesl hlasitý dětský pláč a já si opřela hlavu o lůžko. Na tváři mi pohrával spokojený úsměv a Zayn vypadal jako dítě, které dostalo k Vánocům vysněnou hračku.

"Gratuluji maminko a tatínku, máte dceru," promluvila na nás jedna ze sestřiček, ale já byla až příliš unavená a začala se mi zavírat víčka.

Little sister which  I loveWhere stories live. Discover now