Nějak jsem přežil ostatní hodiny. A Rusko se choval celou dobu stejně. Dneska jsme mezi sebou neprohodily jediné slovo.
_time skip_
Došel jsem domů a zjistil že jsem ze svačiny nesnědl vůbec nic. Ani jsem hlad moc neměl. Šel jsem nahoru do pokoje "udělat si úkoly". Jako první jsem zapnul instagram a po dvou sekundách jsem mobil upustil na zem. To co jsem viděl jsem nečekal ani kdyby měl být konec světa.
Naběhla tam fotka. Fotka která úplně změnila situaci. Byla od Ruska. Ale ne taková kterou jsem si představoval. Pomalu jsem se sehnul pro telefon a pomaličku ho otočil displejem nahoru. A hned jsem viděl jak na něj spadka kapka. Rozprskla se na displej a hned ji následovala další. Otřel jsem displej rukou a na to i tváře.
Sednul jsem si na postel a pořádně si začal prohlížet tu fotku. Byl na ní Rusko a stát který jsem přesně neznal. Měl pruhy jako Rusko ale jiné barvy a měl hranaté brýle. Nemohl jsem přijít na to kdo to je. Ale byl to kluk. Takže... Kdybych se ho zeptal jestli by chtěl být třeba víc než kamarád tak by to přijmout mohl. A já se zbytečně obával. Opravdu děkuju.
Vypnul jsem telefon a začal přemýšlet nad smyslem života. Co jsem komu udělal. Lehl jsem si a chtěl jsem na nic na chvilku nemyslet ale nešlo to. Můj mozek byl v plném provozu a všechno se mi míchalo. A najednou jsem usnul.
_time skip_
Otevřel jsem oči a hned jsem se posadil protože jsem ztratil pojem o čase. Byl už skoro večer a já pořád neměl ty úkoly. Sice se mi hrozně nechtělo ale už tak jsem měl známky špatný takže jsem musel. Dopsal jsem poslední číslo a zrovna mě máma zavolala na večeři. Sešel jsem schody a trochu se zarazil. U stolu seděla moje rodinka ale ještě někdo. Neznal jsem ji ale byla u Kanady a tak jsem si mohl jen domyslet.
🇺🇸:,,Ahoj. My se ještě neznáme že? Jsem Amerika nebo mi můžeš říkat Ame," vynutil jsem u sebe fake úsměv a sedl si.
🇺🇦:,,Ahoj. Já jsem Ukrajina," usmála se na mě taky.
A mě v tu chvíli přejel mráz po zádech. Jo víš co dělá tvůj brácha když nemá dobrou náladu? řekl jsem si v duchu a začal jíst.
_time skip_
Všichni už dojedli a já už jsem chtěl jít nahoru když mě v tom Ukrajina oslovila.
🇺🇦:,,Jo Ame slyšela jsem že se prý s Ruskem bavíte je to pravda?
Zastavil jsem se a měl jsem štěstí že jsem byl j nim zády jinak by nejspíš viděli moje načervenalé tváře. Otočil jsem se a přitom udělal nenápadný krok dozadu abych byl mimo světlo lampy.
🇺🇸:,,No..... Tak nějak jo."
Pak jsem vyšel schody a šel k sobě do pokoje. A samozřejmě mě nenapadlo nic lepšího než se začít vyptávat bráchy. A tak jsem mu začal psát. Sice jsem věděl že je teď dole a nepřečte si to ale i tak.
Ame Kanada
Ty máš holku a ani
jsi mi o tom neřekl?
¹⁸:⁵⁷
Co? Co to povídáš?!
Jakou holku?!
¹⁹:²⁶
Nedělej že nevíš.
¹⁹:²⁶
Ty jako myslíš Ukrajinu?
Jak tě to prosimtě napadlo?
¹⁹:²⁷
No že se k tobě skoro tulila.
( ͡° ͜ʖ ͡°)
¹⁹:²⁷
Hele nech toho jo
jsme jenom kamarádi.
¹⁹:²⁷
Ok ok jenom kamarádi
tak si to užijte.
¹⁹:²⁸
Zahodil jsem mobil a jen jsem v duchu přemýšlel proč to takhle nemohlo být se mnou a Ruskem.
_to be continied_
Taaaaaak. Dopsáno. A ano vydávám tuhle kapitolu v 2:33. Sorry 😂
आप पढ़ रहे हैं
"Trochu se to zvrtlo" countryhumans | DOKONČENO
फैनफिक्शन𝙉𝙚𝙗𝙤𝙟 𝙨𝙚, 𝘽𝙪𝙙𝙪 𝙩𝙪 𝙥𝙧𝙤 𝙩𝙚𝙗𝙚, 𝙫𝙯̌𝙙𝙮𝙠𝙘𝙮~ 𝚅𝚜̌𝚊𝚔 𝚓𝚊́ 𝚝𝚊𝚔𝚢 __________________________ Rusame knížka (ja...
