"Trochu se to zvrtlo" countryhumans | DOKONČENO

1. A je po prázdninách

Ame. pov.

Po dvou měsících mě zase brzo ráno vzbudil ten nejhorší zvuk na světě. Divím se že jsem si kvůli mému budíku nerozflákal mobil. Ani jsem moc nepospíchal. Teda dokud jsem nezjistil že jsou už všichni vzhůru. Udělal jsem si ranní higienu, převléknul jsem se a šel na snídani.

🇦🇺: ,,Ha ha ty musíš do školy," přiběhl ke mě brácha a začal se mi vysmívat.

🇺🇸: ,,A ty zase musíš do školky s bráchou," oplatil jsem mu to ale nic si z toho stejně nedělal.

Tím mi ale připomněl to že tenhle den budu první den na střední. Jak se tam netěším. Znervózněl jsem i když jsem ještě doma. Došel jsem do kuchyně kde byl taťka i mamka. Táta zase pil ten svůj milovanej čajíček. Alespoň že jsou ke snídani vajíčka se slaninou. To je nejlepší snídaně kterou kdy můžem mít.

🇫🇷: ,,Dobré ráno zlato. Jak se těšíš do školy," usmála se na mě mamka.

🇺🇸: ,,Dobré ráno." To jediný jsem byl schopný odpovědět. Abych nemusel dál mluvit nacpal jsem si pusu vajíčkama.

🇨🇦: ,,Škoda že už nemůžeme chodit do školy spolu," přerušil ticho brácha.

🇺🇸: ,,Mph," odpověděl jsem s plnou pusou.

Měl jsem docela dost velký hlad takže jsem to měl skoro hned snězené. Odnesl jsem talíř a šel nahoru do pokoje si připravit tašku. Naházel jsem tam věci které byly napsaný na rozvrhu a ještě zkouknul mobil. Ale uběhly sotva dvě minuty a musel jsem jít.

🇺🇸: ,,Ahoj mami ahoj tati," zavolal jsem ještě ode dveří.

🇫🇷: ,,Počkej ještě svačinu!"

🇺🇸: ,,Ještě že tě mám," objevil se mi úsměv na tváři.

🇫🇷: ,,Měj se."

Zavřely se dveře a já šel. Ke škole to nemám vůbec daleko narozdíl od bráchy a od dvojčat.

_time skip_

Už jsem byl před školou a zase jsem hrozně znervózněl. Nejradši bych se otočil a vrátil se zpátky domů.

???: ,,Ame! Ty jsi tu taky?" Někdo mi dal zezadu ruku na rameno. Já skoro nadskočil jak jsem se lekl. Rychle jsem se otočil. Ale nečekal jsem toho kdo za mnou je.

🇺🇸: ,,Brazílie? No nazdar co tu sakra děláš?"

🇧🇷: ,,Očividně máme stejné zájmy." S Brazílií jsme chodili na základce do stejné třídy. Sice jsme se moc nebavili ale mezi náma to docela klapalo.

Společně jsme šli dovnitř. Cítil jsem se mnohem líp.

_time skip_

Bohužel nejsme spolu ve třídě ale alespoň něco. Vešel jsem do své nové třídy. Byli tady státy které jsem viděl poprvé. Sednul jsem si do volné lavice. Hnedka ke mě přiběhla nějaká holka s ouškama a ocáskem.

🇯🇵: ,,Ahoj! Já jsem Japonsko nebo Jap! Kdo jsi ty!" Už z prvního pohledu přetékala hiperaktivitou.

🇺🇸: ,,Hou hou klidni se. Já jsem Amerika nebo Ame. Koukám že se jen tak nevyčerpáš."

🇯🇵: ,,Ne to asi ne. Ale představím ti ostatní že třídy," řekla a vytáhla mě za ruku zase na nohy.

Při tomhle představování mi všichni přišli fajn. Moc nás tam ale nebylo. Byl tu Filip (Filipíny), Mexiko, Argentina, Jižní Korea a Estonsko. Argentinu znám taky ze základky ale chodil do béčka a moc jsem se s ním nebavil. Ale když mě Jap představila vešel ještě jeden žák. A ten přátelsky jako ostatní zrovna nevypadal.

_to be continued_

___________________________

Yo! Snad se kapitola líbila ale nevím jestli se mi to povedlo 😂. No ale jak říkám musíte si chvilku počkat než se to rozjede. Takže zatim

_Vaše Czechia 💖🇨🇿