"Trochu se to zvrtlo" countryhumans | DOKONČENO

33. Happy end :D

Ame. pov.

Otočil jsem se a usmíval jsem se. Nebylo to naschvál. Nemohl jsem uvěřit co jsem to právě udělal.
"Já to dokázal! On mě má rád! Všechno bude zase jako předtím! Jo!"
Nemohl jsem se těhle myšlenek zbavit. Taky jsem citil že se červenám ale to mi bylo v tuhle chvíli absolutně fuk. Byl jsem ten nejšťastnější žijící stát!

Polovina toho štěstí ale zmizela když jsem se dostal před můj dům. Jediná věc v kterou jsem doufal bylo to aby se někdo z mé rodiny nedozvěděl co jsem chtěl udělat.

Rus. pov.

Celou cestu jsem zpracovával co se stalo. Sakra neříkej mi že to takhle citil celou dobu. Já jsem hlupák že to snad ani není možný.
Přišel jsem domů a ani jsem nepomyslel má večeři. Myslel jsem jen na jednu věc.

Zavřel jsem se v pokoji a lehl jsem si na postel. Dobrých 5 minut jsem se nehýbal.

Po chvíli jsem se rozhodl si pustit film abych přemýšlel na něco jinýho. Úspěšnost: 0%x
Plus bylo už pozdě a byl jsem unavený. Vybral jsem zrovna nějakej extra dlouhej film a už všichni nejspíš spali. Pár minut před koncem filmu mi někdo napsal.
Rozzářily se mi oči. Kdo jiný by to měl být než Ame. Spíš mě zarazilo co napsal.

"Před vchodem."

Šel jsem dolů k hlavnímu vchodu. Bylo zamčeno takže jsem ještě musel hledat klíč.

Ame. pov.

Po pár minutách jsem konečně uslyšel jak klíč chrastí v zámku. Celý jsem se třásl byla mi hrozná zima. Jakmile se dveře otevřely tak jsem Ruska objal.

🇷🇺: ,,Ame co to má-"

🇺🇸: ,,Byl jsem moc velký zbabělec na to jít domů," zamumlal jsem a objal ho ještě pevněji.

🇷🇺: ,,Hádám že umíráš zimou. Pojď dovnitř."

Automaticky jsem zamířil do jeho pokoje. Přecejenom tu nejsem poprvý.

Jeho pokoj jsem si pamatoval přesně tak jaký byl. I tu basebolku měl na stejném místě. Začal jsem se procházet stejně jako když jsem tu byl bez dovolení.

🇷🇺: ,,Byl jsi tu někdy?"

Po téhle otázce jsem se trochu zapotil. Rozhodl jsem se že mu pravdu ale neřeknu.

🇺🇸: ,,Ne. Máš to tu pěkný," dodal jsem a usmál jsem se na něj.

🇷🇺: ,,Že jsi věděl kde mám pokoj..."

To mi nedošlo. Ale vypadalo to že už to pak nechal být protože už se o tom nezmínil. Na nástěnce jsem si všimnul toho papírku který jsem tu tehdy nechal. Zvláštní že si ho nechal.

Mezitím co jsem si to tam prohlížel Rusko stihnul vytáhnout matraci. Pochopil jsem že je pro mě. Pak ještě vytáhnul nějaké oblečení ze skříně

🇷🇺: ,,Můžeš se převlíct do tohohle jestli chceš."

Já si to vzal a šel do koupelny. Nejradši bych si to oblečení nechal napořád ale to mám asi smůlu. Ještě předtím jsem se šel vysprchovat a pak jsem se převlékl.
"Jeden den bez vyčištění zubů mě nezabije" pomyslel jsem si a vrátil jsem se za Ruskem. Ten něco dělal na telefonu ale hned ho vypnul jakmile jsem se vrátil.

🇷🇺: ,,Chceš na něco koukat?"

🇺🇸: ,,Já nevim mě je to tak nějak jedno. Klidne něco vyber," odpověděl jsem a sednul jsem si vedle něho.

Něco tam pustil a nikdo nic neříkal. Já si jenom užíval toho že vedle něho sedím a můžu být s ním. Bohužel jsem si to ani neuvědomil a už v prvních 20 minutách filmu jsem usnul.