Prasátka

656 75 7
                                    

,,Nestová, máme problém," pronesl důrazně Severus Snape, když se Birdie vrátila z procházky (na kterou odmítl jít s ní).
,,Copak?" zeptala se Birdie starostlivě.
,,Pojďte sem," řekl a vedl ji do obývacího pokoje. Tam sebral svůj kabátec a zvedl ho. ,,Co to je?"
,,Váš kabátec," odpověděla Birdie a následně s úsměvem dodala: ,,Pokud je to hádací hra, tak mi to děláte až moc jednoduché."
Snape se zamračil. ,,Žádná hra," odsekl a popostoupil k ní blíž. ,,Co je na mém kabátci?" Birdie se zadívala na oblečení, které držel už skoro u jejího obličeje. Očividně nechtěl, aby odpověděla knoflíky. ,,CHLUPY!" houkl na ni, než vůbec stačila odpovědět.
,,Ach tak," řekla Birdie. ,,To Vrnilka."
,,Já vím, že jsou to chlupy té kočky," odsekl Severus. ,,Co s tím mám dělat?"
Birdie pokrčila rameny. ,,Vyčistit?"
,,I tak tam některé zůstanou. To je černá barva, na tom je vidět každý chlup!"
,,Pravda, pravda," uznala a zamyslela se. ,,Myslím, že je to jasné znamení, abyste začal nosit oblečení jiných barev. Stejně v nadcházejících dnes neplánujeme chodit na pohřeb."
Severus Snape jen zíral. Svěsil ruce, ve kterých stále třímal svůj kabátec. Následně hlesl: ,,To se mi snad zdá..." 
,,Co jiného byste čekal? Luxuju obden, vyčesávám Vrnilku každý večer, je to birma, prostě je chlupatá. Budete se snad se mnou střídat a vysávat?"
Severus Snape nechtěl vysávat ani jinak pomáhat při péči o byt. ,,Já si to prostě nějak vyčistím," zahuhlal vyhýbavě a šel si číst. Birdie pokrčila rameny a šla do kuchyně.

Spokojeně si zpívala, když se v kuchyni objevil Severus a do jejího zpěvu pravil: ,,Víte o tom, že ta píseň není o prasatech, že?"
Birdie přestala zpívat, protočila oči v sloup. ,,Ach, jistě!" zvolala teatrálně. ,,Farma zvířat! Alegorie! Komunismus, fašismus, policejní brutalita a to vše ozdobené posypkou filozofií Carla Junga!"
Severus Snape byl její reakcí natolik překvapen, že toto téma nechal promlčené. ,,Kdy bude večeře?" zeptal se. Birdie dala ruce v bok.
,,Když mi pomůžete, tak o poznání dřív," odvětila. Severus tento nápad nepovažoval za dobrý. Jenže netušil, jak se z toho vyvléct.
,,Nemám vhodné oblečení."
,,Půjčím vám svou zástěru," odpověděla a ukázala na bílou zástěru s červenými puntíky a volánky, která visela na háčku.
,,Tohle není život, to je peklo, to je určitě peklo," říkal si sám pro sebe a couval z kuchyně.

,,Co to je?" zeptal se Severus.
,,Kuskus," odpověděla Birdie. Severus vzhlédl od talíře.
,,Prosím?"
,,Kuskus," zopakovala. Severus sklouzl pohledem zpět a přehraboval se vidličkou v jídle.
,,A to ostatní..."
,,Zelenina," odvětila.
,,A maso? Kde je maso? Nevidím tam maso," řekl.
,,To je bezmasé jídlo."
Severus byl dopálený. Položil vidličku. Zamračeně se zahleděl na Birdie. ,,To mě mohlo napadnout," pravil. ,,Tak vy jste vážně hipík."
Birdie se rozesmála. ,,Jsem vegetariánka."
,,Prašť jako uhoď, to je to stejné," odsekl Severus uraženě. ,,Takže mám prostě zákaz masa?"
Birdie zavrtěla hlavou. ,,Jezte si co chcete. Když si to sám uvaříte, tak si jezte maso kdykoliv zatoužíte."
Vždycky je v tom nějaký háček, pomyslel si Severus. Už se viděl, jak vykosťuje v té její minikuchyni v její puntíkované zástěře, jen aby se mohl najíst jako normální člověk. Nic na to neodpověděl, musel si promyslet, zda až tak nutně potřebuje maso. Nebyl líný, ale nerad vařil. Navíc to ani moc neuměl.
,,A proč to nejíte?" zeptal se po pár minutách mlčení. Birdie se na něj koukla svým nevinným pohledem a usmála se.
,,To byste nepochopil," řekla, ale nemyslela to špatně. Skutečně se domnívala,  že by pro její důvody Snape neměl pochopení. Bylo zbytečné se dohadovat. Severus vzal do ruky vidličku a zkusmo nabral kus kuskusu se zeleninou. ,,Tak co?" zeptala se ho.
,,Se slaninou by to bylo lepší, ale dá se to jíst," odpověděl. Birdie mu věnovala smířlivý pohled. ,,Nepijete alkohol, nejíte maso... Na co se mám připravit dál?" Birdie pokrčila rameny. ,,A ještě k tomu chováte zoologickou zahradu."
,,Tak to bacha," ozvala se Birdie a namířila na Snapea prstem. ,,Může vám toho vadit hodně, ale zvířata ne."
,,A pročpak?" zeptal se Severus stejně rázně.
,,Protože ten pták je váš!" odvětila Birdie. Severus Snape na ni hleděl s otevřenou pusou... a pak se snad poprvé za svůj život hlasitě rozesmál. Birdie nechápavě nakrčila čelo a sledovala, jak se Snape směje. Nechápala. Vrátila si zpátky v paměti, co asi tak vtipného řekla, a taky se rozesmála. V tu chvíli bylo jedno, že myslela salašníka. Dokonce bylo jedno, že se celý den hádali. Nezáleželo, že se na ničem neshodnou. Kuchyní se ozýval dvouhlasý smích.

Jak Snape mrzimorskou slečnu nenáviděl ✔️Where stories live. Discover now