Zlato a Rubín: Válka o království Draků

Úkol syna ohně

(Pohled Natsua)

Už je to nějaká doba, co král Acnologia přitvrdil síle útoků na krále Makaraova. Upřímně z mého pohledu nechápu proč. Slyšel jsem, že Acnologia mě vyhýbavě zmínil ve vzkazu, co poslal do druhé části jako výhružku. Zatím král Makarov neodpověděl.

Dneska má přijít z bitvy můj kámoš, teda drak kterého rád porážím ...HEHE. ,,Čau Gajeele! To už tě stihli zmrzačit ?" ,,Salamandre! Byl jsem pryč týden a ty si snad neslyšel, jak jsem jim zničil tu vesnici? Že mě to nepřekvapuje..." ,,CO SI TO ŘEKL?!" ,,JSI SNAD NAHLUCHLEJ?! ŘÍKAL JSEM, ŽE MĚ NEPŘEKVAPUJE, ŽE SI TO NESLYŠEL!" ,,CHCEŠ BOJ?!" ,,DO TOHO!" V momentu kdy jsme chtěli si dát pěstí přišel můj otec. ,,Kluci?" Oba dva jsme hned se narovnali a koukali na Igneela jako by nic. Slyšel jsem, jak si povzdech...,,Vítej zpět Gajeele. Jak dopadla bitva?" ,,Velice dobře můj pane." ,,To rád slyším, ale mohu si promluvit se svým synem?" Hned jsem věděl, že nechci vědět o čem chce mluvit, protože když semnou chce muvit tak je to vážný...nudá.... ,,Ale jistě Igneele." Naposledy jsem viděl, jak se na mě podíval a odešel.

,,Takže o čem chceš mluvit?" sednul jsem si na parapet. ,,O tvém poslání a jak si vedeš v boji." ,,V boji si vedu skvěle...Neříkal ti Zeref, že se lepším?" ,,Ano, ano říkal." ,,Tak tedy?" Igneel se změnil na svojí lidskou podobu.... ,,Víš, jak jsem ti povídal o tom drakovi, co má stejný talent a poslání, jako ty?" ,,No?" ,,Chci, aby jsi zjistil, kdo to je." Vykulil jsem na něj oči ,,Vždyť ani nevíme zda už se pohybuje po světě! A jak to mám podle tebe zjistit?!...." ,,Natsu..." ,,Ok, ok už jsem ticho.." ,,Ale nechci, aby si jí či jeho zničil, máte za úkol přivést mír mezi draky né bojovat o tom, kdo bude vládnout." poslouchal jsem, co chtěl říct a pochopil jsem ho...taky nemám rád tyhle nesmyslný bitvy jen abych se pak s ním setkal a bojoval závěrečnou bitvu. Ani nechci vládnout, ale Acnologia si mele svoje... ,,Dobře řekněme, že to zkusím, ale nic neslibuju." ,,Děkuju" Jen jsem kývnul a odešel na další trénink. 

(Pohled Lucy)

Už jsou to dva týdny, co znova zaútočili černí draci na naše draky, a Erza mě neustále cvičí a cvičí, abych mohla do bitvy. Už s náma je i Juvia. Už jsem je několikrát porazila nebylo to nic snadného.... ,,Lucy? Zlato...co tu děláš? Nemáš trénovat s Erzou a Juviou?" podívala jsem se na mojí mámu a falešně se usmála. ,,Už jsme dotrénovali." ,,Co se stalo? Víš moc dobře, že znám tenhle pohled, když se něco děje." ,,Mami! Jasně, že se něco děje! Blíží si totální válka! Tohle jsou zatím jen bitvy o tom, abychom se navzájem zalekli! Ale co za půl roku? Za rok?! Nikdo neví kdy tyhle masakry skončí! už jsem začala  mít slzy v očích. ,,Já tohle nechci! Bitvy, které vůbec nemají smysl!" Layla přišla ke mně a obejmula mě. ,,Já vím..já vím...taky se mi to nelíbí, ale nedá se nic dělat...Acnologia na nás útočí a my musíme ochraňovat naše draky, jak nejlépe to půjde." ,,J..j.jo chápu..." utřela jsem si tváře od slz a podívala se na mámu. ,,No tak..ukaž ten tvůj úsměv.." usmála jsem se na ní a poděkovala za vyslechnutí a ona jen na to ,,To nic co bych pro svou dceru neudělala." ,,Jo a mami?" ,,Ano?" ,,Kdy má přijít můj bratr?" ,,Zítra" ,,Děkuju" ,,Nemáš za co tak já půjdu a ty odpočívej" moje máma mi dala pusu na čelo a odešla. 

(Ničí pohled)

Bitva před hranicí části království černých draků byla dlouhá a krvavá. Už jsou tady pár mrtvých draků z obou království. Blonďatý muž jménem Laxus tu je jako vojevůdce bílých draků. V bitvě se objevil i Gray, co zase vede černý draky do bitvy. Všude je masakr, ranění všude kolem. Laxus zrovna bojuje s jedním můžem s tmavé šedými vlasy a porazil ho. ,,Dobrá tak kdo je další?!" Černí draci se trošku začali stahovat, ale né protože by se báli naopak......aby udělali místo pro jejich vůdce. Gray vyšel z hloučku mužů, co reprezentují Acnologiu a škodolibě se usmál. ,,Tak co třeba já?" ,,O tobě jsem slyšel, prej že máš sílu ledového boha." ,,A já o tobě že ty zase bleskového boha." Oba dva kolem sebe kroužili, dokud jeden z nich nezaútočil a to byl Laxus. Gray se lehce vyhnul, ale Laxus zaútočil znovu tentokrát na jeho nohu. Nachvilku Graye vyvedl z míry, ale stejně se usmál a vrátil mu útok na ruku a potom jí stočil na břicho. Na chvilku měl blonďák vyražený dech. ,,Dobrá rána ale né dost!" Laxus zaůtočil na černovlasýho kluka a přirazil ho k zemi. Gray byl zraněný, ale nevzdával se. Boj mezi těma dvěma trval hodně dlouho. Laxus dokázal Graye porazit a černí draci se museli zatím stáhnout. ,,Ať žije Laxus!" Všichni bílý draci byli rádi, že je zachránil. ,,Teď je na čase, abych se vrátil domů..." zamumlal si pod nosem a odešel pomoci s přesouvání raněných atd.

Rudý drak letěl nad bitvou mezi mraky, aby si ho nikdo nevšiml a pronikl do jejich království. Chtěl zjistit, zda mají zlatého draka na své straně, jak ho požádal jeho otec.

(Pohled Natsua)

Všiml jsem si, že se začíná stmívat. Musím si pospíšit než si mě všimnou. Vidím místo, kde bych mohl přistát, ale nejsem si jistý zda je to bezpečný. No...zkusím to. 

(Ničí pohled)

Červený drak přistál na takovém stupínku, kde bílý draci odlétávají a proměnil se na člověka. Potichu se blížil ve tmě a snažil se, aby ho nenašli. Už narazil na pár stráží, ale nezahlédli ho ani neucítili. Natsu si oddech, když prošel kolem stráží bez povšimnutí.

V jedné části hlavní jeskyně se zrovna vracel hrdina dne Laxus. Lucy přišla k Laxusovi a formálně mu potřásla rukou jako dobrá práce. Oba dva měli vážné výrazy, ale po chvilce se rozchechtali a objali. ,,Chyběl jsi mi!" ,,To ty mně taky sestřičko! Heh." Lucy se zasmála a odvedla ho do velké síně, kde byli důležití lidé, aby blahopřáli k vítězství. Král Makarov byl jako první, kdo mu poděkoval a přátelsky ho poplácal po zádech. ,,Rád tě vidím zase Laxusi! Už je to dlouho, kdy ses tady zase ukázal." Laxus se uchechtl ,,To víš bál jsem se, že mě zase budeš připomínat jaká je moje krev a se chovat" Makarov se na něj zazubil a zvolal ,,Všichni přivítejte mého vnuka Laxuse naše zachránce doma!" ,,Na Laxuse!!" všichni pili smáli se a gratulovali. 

Natsu mezitím byl potichu u rohu, kde na něj nikdo neviděl a sledoval ty radovánky. 

(Pohled Natsua)

Trošku jim záviděl, přeci jen u černých draků tyhle věci byly znak slabosti, ale Acnologia by se fakt někdy měl odvázat.

Hmm...cítím nějakou prapodivnou sílu.  Nemůže to být?...Ne...to nejde...cítil jsem, jak se na mě někdo kouká. Sakra snad mě nevyzradí. Rozhlédnu se a všimnu si dívky se zlatými kadeři, jak na mě kouká s otevřenou pusou. Nemůže to být? Musím okamžitě zmizet. Otočil jsem se a rychle se vytratil.

(Pohled Lucy)

Asi po pár minutách, kdy začala oslava na počest mého bratra, jsem ucítila něco...jako by tu někdo byl hodně silný. Rozhlédla jsem se, ale nikoho nevidím kromě lidí, co oslavují. 

Hm? Kdo to je? A proč se schovává za rohem? Vypadá jako by někoho hledal...počkat kouká na mě...Není to?...Ta síle jde od něj?! Otevřela jsem pusu dokořán a všimla si, že se najednou někam vytratil. Vedle mě jsem zaslechla Erzu ,,Co se děje Lucy?" otočím se na ní a usměju se ,,Ale nic jen pořebuju nachvilku si odběhnout...nesněste mi všechno!" Po té jsem utekla směrem, kde byl ten cizinec a následovala pach.

Zaslechla jsem vedle sebe někoho a pak jen cítím paže na mém krku a šepot do mého ucha... ,,Zařveš a zabiju tě jasný?" 

Tak a tady je konec další kapitoly. Doufám, že se líbilo dává smysl a gramatika v poho xD. Nejsem nejlepší v gramatice, takže doufám, že to překousnete a uvidíme se u další kapitoly!