Tae běžel daleko od nich.. Tak daleko jak jen mohl.. Nechtěl nikomu ublížit a tak šel radši pryč, když se to děje kvůli němu. Běžel na druhý kraj města kde uviděl malý baráček.
"Co chceš?" Ozvalo se když Tae vešel dovnitř. Lekl se, protože nečekal, že tam někdo bude.
"Nic.. Promiň že jsem otravoval" Omluvil se Tae a chtěl odejít, ale ten dotyčný ho ještě zastavil.
"Klidně můžeš jít sem pokud nemáš kam jít.. Stejně jsme stejné krve" Tae se otočil a koukl se na danou osobu.
"Nebude ti to vadit? Nechci překážet.. Určitě budu jen na obtíž.."
"Prosimtě.. Jsem tady už nejméně 300 let sám.. Myslíš, že ty mi budeš na obtíž? Posaď se můžeme se seznámit" Poklepal vedle sebe a Tae si šel radši sednou. Stejně neměl kam jít..
"Dobře díky.." Usmál se Tae, ale hned mu úsměv opadl.
"Jsem Hobi"
"Já Taehyung"
Konečně ho máte tady 😁
Jinak kdo má hodně rád vkook.. Na mém profilu nová knížka ✌❤
ВЫ ЧИТАЕТЕ
💀Musíš zemřít💀#Taekook#
Фанфик"Tímhle se musíme rozloučit" "Neboj mám tvoje telefonní číslo, takže budeme v kontaktu" "Rád jsem byl tvůj učitel a rád jsem se stal tvým kamarádem" "To já taky"
