"Myslíš to co se stalo venku?" Yoongi dělal že neví a mezitím si utíral slzy.
"Ani myslím to co se stalo venku.. Protože já si absolutně nic nepamatuju a nějak ti nevěřím.. Mám tě rád, ale tohle mi připadá divný.. "
Tae se nebál mluvit přímo a to Yoongiho dosti znervóznilo.
"Však jsem řekl pravdu! Já něčím co ode mě chceš slyšet.. Miluju tě a viděl jsem tě jak jsi se bouchl do hlavy.. Zpanikařil jsem a chvíli tam s tebou byl a snažil se tě probudit, ale nereagoval si! Tak jsem tě vzal za jedním kámošem.. A ten řekl, že budeš v pohodě jen jsi se bouchl silněji a budeš chvíli spát! Ani nevíš jak se mi ulevilo když mi to řekl! Já bych ti v životě nic neudělal!" Yoongi se zase rozbrečel, že mu nevěřil. Chtěl utéct, ale neměl větší sílu než Tae..
"Říkáš mi pravdu? Kdo byl ten kámoš?" Zeptal se ho, ale odpověď se mu nedostala. "Tak kdo?!" Křikl po něm i když nechtěl.
YOU ARE READING
💀Musíš zemřít💀#Taekook#
Fanfiction"Tímhle se musíme rozloučit" "Neboj mám tvoje telefonní číslo, takže budeme v kontaktu" "Rád jsem byl tvůj učitel a rád jsem se stal tvým kamarádem" "To já taky"
