"Nebreč prosím.. Já to nemyslel zle" Pohladil mě po zádech a obejmul mě rukou kolem pasu.
"Já vím.. Já brečím kvůli tomu, že já osobně.. Jsem tě dokázal změnit.. A já si říkal, že jsi nějaký hodnější a jsi hrozně roztomilej.. Promiň mi, že mám Kookieho.." Zasmutněl jsem a obejmul ho.
"Já to chápu" Usmál se, i když jsem ho neviděl.. Věděl jsem, že se určitě usmál.
"Mám tě rád" Řekl jsem mu do ramene a usmál se.
"Já tebe taky Tae" Stisk zpevnil.
YOU ARE READING
💀Musíš zemřít💀#Taekook#
Fanfiction"Tímhle se musíme rozloučit" "Neboj mám tvoje telefonní číslo, takže budeme v kontaktu" "Rád jsem byl tvůj učitel a rád jsem se stal tvým kamarádem" "To já taky"
