"Uvědomuju si to až moc dobře Yoongi, ale víš že je tady pořád Kookie.. I když vlastně neví, o tom.. Kdo vlastně jsem.. Za to ty jo.." Usmál se mladší a koukl se na jezero.
"Nedělej si s tím starosti.. Vím o tom, že ho máš pořád rád.." Řekl starší trošku smutněji a také se podíval na jezero před nimi.
"Já mám rád i tebe a to hodně, ale Kookie je pro mě vážně důležitý.. Promiň mi to, doufám, že mě neopustíš." Zasmutněl a koukl do nebe.
"Neopustím tě.. Nikdy neboj, milu- mám tě rád, nedokázal bych tě jen tak opustit"
"Co že mě? Miluješ?" Koukl se na něj Tae aniž by to věděl, tak se usmíval od ucha k uchu.
Poslední 👏😔
ČTEŠ
💀Musíš zemřít💀#Taekook#
Fanfikce"Tímhle se musíme rozloučit" "Neboj mám tvoje telefonní číslo, takže budeme v kontaktu" "Rád jsem byl tvůj učitel a rád jsem se stal tvým kamarádem" "To já taky"
