"Jungkookie? Zlobíš se?" Přišel za ním Tae a Jungkook na něj otočil hlavu.
"Nezlobím se.. Jen jsi ke zklamal.. To je už jedno.. Tae musím ti něco říct.." Pobýdl Jungkook Taeho aby si sedl vedle něj.
"Víš jak jsi se stal upírem a tak.. No prostě víš.. Všechno to už jsme se spolu hodně bavili a tak.. Celou dobu jsem to o tobě věděl.. I o Joonovi.. Dokonce i o Jinovi.." Koukl se do nebe a povzdechl si.
"Jak? Nikdo ti to neřekl ne?" Nechápavě se zeptal Tae.
"No.. Tak takhle.. Jin je můj bratr.. Jsem o víc jak 200 let mladší.. To jak jsi mě chtěl proměnit na upírá.. To ti Namjoon přenechal, protože věděl, že to nic neudělá.. Bál jsem se ti to říct a pak z tebe udělal upírá taky.. Nebyl čas ti to říct.."
"Tak proč jsi šel trénovat?" Zeptal se, ale odpověď nejspíše věděl.
"Aby jsi si myslel, že jsi že mě upírá udělal.. Nechtěl jsem tě zklamat.. Takže.. Promiň mi to vážně.. Vím že jsem blbec.. Měl jsem ti to říct už na začátku.. Jinak.. Namjoon ti to neřekl, ale tím jak z tebe udělal upírá.. Tak ti není tak jak ti bylo, ale bude ti o 200 let víc.."
Nejspíše se v tom zamotáte.. Takže otázky kdyžtak zodpovím 😊
YOU ARE READING
💀Musíš zemřít💀#Taekook#
Fanfiction"Tímhle se musíme rozloučit" "Neboj mám tvoje telefonní číslo, takže budeme v kontaktu" "Rád jsem byl tvůj učitel a rád jsem se stal tvým kamarádem" "To já taky"
