"On mě vážně miluje? Ne ne.. Ne.. To nemůže být pravda... Lžeš!" "Proč bych měl? K čemu by mi to bylo?" "To nevím.. Aby jsi se mi potom mohl vysmát?" "A proč bych to dělal?" "Nevím!"
"Řeknu to znovu a naposledy.. Zavolej mu!" "Nebudu mu volat.." Protestoval jsem. "Proč?" "Protože se bojím!" "Tak já mu zavolám" Usmál se a vzal si do ruky mobil. "To neuděláš.." "Že ne?"
"Ahoj-No to jsem já Namjoon-Nebreč-Prijď, mám pro tebe překvapení-Za 30 minut?-Dobře-Tak zatím ahoj" "To si děláš.." "Ne.. Nedělám" Zasmál se a odešel. "Já tě zabiju!" Křikl jsem na něj ještě. "To by jsi musel umět bojovat" Zasmál se. "Nenávidím tě!"
Hmm.. Že bych to ještě zkazila? 😂
ČTEŠ
💀Musíš zemřít💀#Taekook#
Fanfiction"Tímhle se musíme rozloučit" "Neboj mám tvoje telefonní číslo, takže budeme v kontaktu" "Rád jsem byl tvůj učitel a rád jsem se stal tvým kamarádem" "To já taky"
