"Posaď se Tae.. Chtěl by jsem se tě na něco zeptat.." Řekl jsem narovinu. "Dobře, mluv" Sedl si a koukal na mě. "Ty asi nevíš kdo jsem že?" Usmál jsem se a on jen nechápavě zakýval hlavou v zápor. "Koukej pozorně" Ukázal jsem ku tesáky. "A?" Když to nestačilo tak..
"Čekej tady.." Řekl jsem mu a došel jsi pro sáček s krví.. "Už víš kdo jsem?" Řekl jsem znovu.. "Em.. Doktor?" "Ne Tae! Sakra! Jsem upír!" "U- co?" "Upír.." "Počkat co?! To nemyslíš vážně že ne? Nevěřím ti.." Vyděšeně, ale i nevěřícně se na mě koukl.
Rychle jsem se rozeběhl až nestihl zareagovat kam. Vrátil jsem de stejnou rychlostí.. "Už mi věříš?" "Emm jo.. A na co si se chtěl zeptat? Nechceš mě zabit že ne?" Řekl vystrašeně a rychle se zvedl z gauče. "Ne nechci" Zasmál jsem se. "Mám pro tebe.. Takovou nabídku.."
Hmm.. Blíží se to konečně k Vkooko 😍😇
ČTEŠ
💀Musíš zemřít💀#Taekook#
Fanfiction"Tímhle se musíme rozloučit" "Neboj mám tvoje telefonní číslo, takže budeme v kontaktu" "Rád jsem byl tvůj učitel a rád jsem se stal tvým kamarádem" "To já taky"
