Nothing more

"Love story"

,,Tak všechno nejlepší. Jsem vděčná, že jsi" objala jsem pevně Ashley.

,,Zbožňuju tě" objetí mi opětovala.

Slavíme Ashleyiny narozeniny.

Díky mému potratu jsme to tehdy musely odložit a beze mě to slavit nechtěla.

Usmála jsem se na ní a běžela si k ostatním sednout ke stolu.

Byli tam všichni, které jsem ohromně dlouho neviděla a přesto jsem s nima strávila každy den svého dětství.

Lucas mě chytl za boky a přitáhl si mě blíž k sobě.

,,Sluší ti, když jsi šťastná" zašeptal mi do ucha.

Šťastná? To má pravdu!

Ještě více jsem se na něj usmála a podala mu pití, které rohodně nebylo bez alkoholu.

**
,,A jaký to bylo v Kalifornii?" Zeptala se Jackie.

Podívala jsem se na ní nepříjemně. Jediná vzpomínka kterou na Kalifornii mám, je Jason.

,,Povídej, přeháněj" šťouchl do mě Timothy a všichni okolo stolu čekali co budu říkat.

,,Škola byla fajn, první den nikdo necivěl, že je tam nějaká nová osoba. Jen nějaký lidi ve třídě byli trochu dotěrný" zasmala jsem se.

,,A co kluci?" Zeptala se znovu Jackie. ,,Promiň Lucasi, ale todle nás zajímá" zasmála se.

Lucas se jen přiusmál a já nechtěně začala mluvit.

,,V Kalifornii narazíš na jednoho tupce za druhým" mrkla jsem na ní.

,,Ale! Na instagramu jsme viděli něco jiného" zamrmlala.

,,Jackie" okřikla ji Ashley ,,to už stačí" dodala.

,,No taaak, zajímají mě podrobnosti" zasmála se.

,,Ani jsem s nim nechodila..." skočil mi do řeči opět Timothy.

,,Takže kamarádi s výhodama?" Všichni se zasmáli.

Tahle konverzace mi začíná být dost nepříjemná.

Ashley to poznala.

,,Chcete ještě někdo něco?" Vstoupila do konverzace.
Ovšem marně, všichni čekali na moji odpověď.

,,Ne, jen..." nadechla jsem se ,,nebyl to uplne kluk kterého jsem si měla mezi všema klukama vybrat" pokrčila jsem rameny.

Lucasův stisk povolil a Ashley se zhluboka nadechla.

,,Proč?" Zeptal se a nadzvedl obočí Jack, který seděl na druhým konci stolu.

,,April" křikl na mě, když jsem dlouho přemýšlela co říct.

,,Byla to věc mezi mnou a jim. Přestaňte se mě ptát na něco do čeho Vám prostě nic není" vzala jsem kelímek s pitím ze stolu a odešla pryč.

Slyšela jsem za sebou kroky.

Nenamáhala jsem se k tomu otočit se, buď to bude někdo kdo mě jde utěšit nebo se omluvit.

,,April, promiň. Jen mě zajímalo něco z tvého života, když jsme se tak dlouho neviděly" slyšela jsem Jackie hlas za svými zády.