Jsi panna?

8.1K 208 5
                                    

Stereotyp, který opět začíná pohlcovat můj život je fakt na nic.

Pořád jedno a to samý dokola a to mně unavuje. Jsem člověk co potřebuje furt něco novýho a stereotyp je přesně to co ho nebaví.

,,Co bys řekla na to, že bychom dnes někam vyrazily?" Hodila po mně zrak Hail.

Dnes je pátek a mamka jde s nějakýma kolegyněma do restaurace, akorát bych byla doma sama.

,,Proč ne" pokrčila jsem rameny.

Podívala se na mně naštvaně, ,,co je s tebou poslední dobou? Celý tenhle týden se chováš divně"

Výraz se mi stáhl do podivné grimasy. ,,Nic mně nebaví, každý den jedno a to samé" vyprskla jsem.

,,Najdi si kluka, další kamarády a neuč se pořád" "poradila" mi.

,,Další kamarády? Však mám jenom tebe, navíc neříkala si, abych si na tédle škole radši s nikým nic nezačala?" Nadzvedla jsem jedno obočí.

,,To jsem sice říkala, ale kdo mluvil o tom, aby to byli zrovna lidi z tédle díry. Pojd do klubu, kamkoliv"

,,My dvě v klubu? To jsem na tebe zvědavá kočko" vysmála jsem se jí.

,,To ty jsi tady ta, která nechodí do klubu" ukázala na mně uraženě prstem.

,,Ani nevíš co jsem se nachodila do klubu na Floridě" řekla jsme vážněji.

Zkusme opominout, že mi je teprve sedmnáct.

Časy, kdy jsme každý pátky a soboty trávili v klubu na Floridě byly úžasný. I přes to, že jsme tam všichni chodili tajně už od asi šesnácti let.

Ted si o těch lidech a časech můžu nechat zdát.

,,Řekla bych, že o tobě nevím dost věcí, takže povídej" zasmála se a pořádně se uvelebila na mojí posteli.

Skoro každý den je todle monstrum u mně doma. Jenže nikdy nic jinýho než učení a koukání na filmy neprovozujeme.

,,Měla jsi někdy kluka?" Zakousla se do rtu a zadívala se do stropu.

,,Jo" odpověděla jsem jednoduše.

,,Jméno popřípadě jména, pokud jich bylo víc"

Popírat to, že jsem byla jak u výslechu nebudu.

,,Lucas a Cameron" vzpomněla jsem si na oba dva. Musela jsem se nad tím usmát.

Přikývla a chvíli přemýšlela.

,,Jsi panna?"

Už jsem vám říkala, že tu holku mám ráda, když nemluví?

,,A ty?" Zeptala jsem se jí na oplátku, nechtěla jsem o tom uplně tak mluvit.

,,Neodpovídej na otázku otázkou" pohrozila mi.

,,Nejsem" řekla jsem jako bych chtěla, aby mě neslyšela. I když já vlastně chtěla, aby mě neslyšela.

Na chvíli se zasekla.

Koukala na mně docela podivným pohledem. Je mi jasné, že to asi nečekala.

,,Vážně ne? Ty? Taková křehká duše?" Vydechla.

Musela jsem se tomu zasmát.

,,Jak si o to přišla a s jakým z těch dvou"

,,Asi to vědět nechceš, ani já bych to nechtěla vědět" řekla jsem vážně.

Když viděla můj vážný obličej chytla mně za ruku.

,,Ty jsi o to nechtěla přijít co?" Řekla starostlivě a zadívala se mi do očí.

,,Nebyla jsem v tu dobu zadaná. Bylo mi asi šesnáct. Nechtěla jsem být za opicema, chtěla jsem to mít co nejdřív za sebou. Chytila jsem si právě v tom baru nějakýho kluka, který mi pod vlivem alkoholu připadal hezkej a na záchodkách se od něj nechala ojet" oči v kterých mi ještě před chvíli jiskřily jiskřičky všeho jen né smutku se ted přeměnily ve skleněné.

Měla jsem co dělat, abych slzy, které zatraceně chtěly ven, udržela.

,,April, to jsi přeci nemohla udělat, tomu nevěřím" pokroutila záporně hlavou.

Jen jsem přikvýla. ,,Lituju toho příšerně moc, ale ted už s tím nic neudělám" .

Nechtěla jsem mluvit jen o sobě. ,,A ty jsi o to přišla jak?"

,,Taky bych ti to neměla říkat. Nejsi jediná co byla uplně blbá"

,,Povídej" zasmála jsem se na sílu.

,,S Jasonem" rukou, kterou mně nedržela se plácla do čela.

Proto na něj tak nadává a je plná nenávisti jen co je o něm sebemenší zmínka.

,,Nemůžu se ani podívat na takovýho člověka jako je on. Chtěla jsem si s ním začít i přes to co jsem o něm všechno slyšela. Říkala jsem si jak to budu mít pod kontrolou, že má v kalhotách péro jako každej jinej, ale věř mi nebo ne, žádná holka mu nedokáže vzdorovat nebo čelit. Dostane tě a vyhodí tě jako lacinou štětku" žíla, která většinou vyskakuje jen klukům na krku, když jsou naštavný, se obejvila právě ted na Hailyným krku.

,,Slyšela jsi o něm to co já?" Nadzvedla jsem jedno obočí.

Chci o tom klukovi vědět všechno.

,,Všechny mě upozorňovaly, jak si na něj mám dávat pozor, věř mi byla jsem upozorňována od všech holek víc než ty" řekla vážně.

,,Tak mi o něm řekni. Jak tě dostal, kde si ho vzala prostě mi řekni všechno"

,,Taky jsem byla nová. Našla jsem si bandu holek, některý z nich s ním už tu čest měly a některý zase ne, každopádně mě dost upozornily. Začlo to normálně nezájmem a skončilo to každodením románkem v jeho posteli. Tedy pokud se tomu dá říkat románek, čert ví bylo to divný" zamyslela se.

,,Jak divný?" Nahodila jsem svůj až dost používaný výraz, nechapavý výraz.

,,Každý den jsme píchali a když jsem měla krámy dělala jsem mu dobře"

,,Takže si s ním fakt byla každý den?" Nechtěla jsem tomu věřit.

,,Každý den"

,,Vždyt si musela být uplně rozpíchaná" hlava mi to nebrala.

,,To si piš, že jsem byla, kolikrát sem s ním byla na gynekologii. Nějak to moje pohlavní orgány nedávaly. Co víc oba dva jsme propadli, protože jsme veškerý čas trávili spolu a učení šlo mimo" sklopila hlavu.

Mé dva prsty jsem přiložila na její bradu a znovu zvedla její pohled.

,,To mě hrozně mrzí" pohladila jsem jí po vlasech.

Však nemůže být tak zlej, musel pochopit, že píchat jí každý den nemohla zvládnout.

,,Chceš o tom ještě mluvit?" Zeptala jsem se ji opatrně.

,,Pokud ti tydle slova pomůžou k tomu, aby jsi ho nenáviděla a nic si s ním nezačala tak o tom budu mluvit klidně do zítra" řekla odhodlaně.

,,Jakto, že když jsi věděla, že tvé tělo nezvládá takový nápor, že jsi mu to dovolovala. Měla jsi mu dát stop" pokroutila jsem hlavou.

Nechápala jsem to. V hlavě mi běhalo docela dost otázek a já byla zatraceně zvědavá.

,,Protože jsem se do něj zamilovala a nechtěla jsem pomyslet, že kdybych ho opustila šel by za jinou. Přeci jen řada holek, která o něj stálá byla dost velká." Pokrčila rameny.

,,A jak to skončilo?" Další otázka,která poskakovala v mý hlavě.

,,Přestala jsem ho bavit, prostě mě odkopl a odešel"

,,Jak dlouho to trvalo?" Zeptala jsem se nevěřícně.

,,Půl roku"

Žádný další otázky jsem neměla. Jen jsem nevěřícně a s údivem sklopila hlavu a začla si uvědomovat, že kdybych si s ním něco začala byla bych asi velká kráva.

Nothing moreWhere stories live. Discover now